„Co tohle číslo znamená? Že už se to blíží ke konci,“ zazubil se sparťanský střelec. „Je to samozřejmě hezké, ale přiznám se, že to nijak zvlášť nesleduju. Snad mi zdraví vydrží a ještě nějaký zápas přidám. Ale na rekordy si netroufám.“
Před utkáním jste dostal i další trofej, zlatou kopačku za 200 ligových gólů.
Musím říct, že si toho vážím. Tajně jsem kdysi doufal, že bych se mohl dostat do klubu ligových kanonýrů, když dám 100 gólů, ale moc jsem tomu nevěřil. A nakonec je jich 200... O to je to hezčí. Měl jsem štěstí na spoluhráče a ty góly jsem dával jen díky nim.
Teď ke Spartě: předvedli jste nejlepší výkon v sezoně?
První poločas byl směrem dopředu dobrý. No, dobrý... Kdybychom proměnili šance, mohlo to být ve větším klidu. Začátek byl asi zatím nejlepší, jaký jsme v tomhle ročníku odehráli, ale bohužel jsme nic neproměnili a Slovácko se dostalo do hry. Nakonec jsme měli i štěstí, když v závěru trefili tyč.
Můžete se od výkonu se Slováckem odrazit?
To uvidíme příští víkend v Brně. Tohle jsme si totiž říkali i po Boleslavi a všichni víme, jak to pak v Liberci dopadlo. Musíme všichni zůstat na zemi, poctivě pracovat a opět zvítězit.
Na vítěznou trefu vám nahrál Ben Chaim, cítíte, že souhra už začíná fungovat?
Už při první šanci, kdy jsem na míč těsně nedosáhl, byl centr krásný. Do takových akcí se musíme dostávat ještě víc, snad to bude fungovat už jen lépe.
Dal jste i druhý gól, ale rozhodčí vám ho pro údajný ofsajd neuznali.
Myslel jsem, že jak Martin Frýdek střílel, šlo to zpátky... Ale někdo mi po zápase říkal, že to těsný ofsajd byl. Nedá se nic dělat.
V závěru to vypadalo, že jste fanouškům nejdřív nechtěli jít poděkovat a až po pískotu jste změnili názor...
Ne, bylo to jinak. Já jsem dělal rozhovor a kluci na mě čekali. Chtěli jsme obejít celý stadion, jen jsme čekali, až budeme všichni.
Už se k vítěznému pokřiku připojují i zahraniční spoluhráči?
No, my jsme zatím mockrát nevyhráli. Takže ho ještě moc neznají.
