„Nikdo se k tomu neměl, tak jsem to vzal na sebe,“ usmíval se do klubové kamery pětadvacetiletý drobný středopolař.
Už v úvodu sezony dostává otázky, zda nehraje v životní formě. „Asi ano. Góly dávám.“ Dnes může na vyprodaném Andrově stadionu přidat nejdůležitější v dosavadní kariéře: v boji o základní skupinu Evropské ligy proti slavné Seville. V cestě mu bude stát česká překážka: brankář Vaclík. „Sevilla je svátek pro fanoušky a celou Olomouc,“ těší se.
Gól by byl něčím navíc. Ve středu hřiště má i kupu defenzivních úkolů a ty budou proti hvězdám ze španělské La Ligy prioritní. Ale o to víc by se hodily vypečené Houskovy „bochánky“ ze střední vzdálenosti.
Pro hru Hanáků je rodák z Poličky, který přišel do Sigmy v dorostu, zásadní. V minulé sezoně naběhal v lize druhý nejvyšší počet kilometrů. Maratonec, co je neustále v pohybu: od vápna k vápnu. Olomouci pomohl do pohárů a sobě premiérově do české reprezentace. Stylem připomíná chorvatskou hvězdu Modriče. Rozjíždí útoky, kontroluje míč a vždy myslí na tým. Díky parťákovi Kalvachovi, který mu jistí záda, může z pozice osm i více útočit než dřív.
A to byl před dvěma lety na spadnutí jeho odchod do Mladé Boleslavi, jenže nynějšího reprezentačního kouče Jarolíma tehdy v přípravě nepřesvědčil a ten ho poslal zpět.
„Přicházel jsem po sezoně, ve které jsme spadli. Já navíc neměl moc dobrou formu, ale nakonec jsem rád, že jsem se vrátil,“ ohlížel se. Teď patří mezi hráče, které (nejen) Jarolím bedlivě sleduje.