Než se budeme bavit o letošní podzimní části soutěže, vzpomenete si, jak jste hodnotil podzim loni v listopadu?
Nerad se vracím k věcem, co byly, protože na nich nic nezměním. Loňský podzim jsme neměli špatný. Oproti tomu letošnímu jsme ale nedohráli čtyři nebo pět posledních zápasů podle našich představ. Letos si všechno sedlo. Dokázali jsme se poučit z určitých věcí a to byl klíč k úspěšnému podzimu. Oproti loňsku jsme udělali kus práce.
Přes zimu jste byli loni na čtvrtém místě a měli o sedm bodů méně. Vy jste ho hodnotil větou: Celkově jsme s podzimem spokojeni. Slovo spokojený jsem vás letos v této souvislosti užít neslyšel.
Já už slovo spokojenost nemám rád. Samozřejmě jsme rádi, že jsme se prezentovali nějakou hrou, která nám přinesla body, ale čas na spokojenost není na místě. Před námi je pořád 14 zápasů do konce ligy. Teprve poté se bude sezona počítat. Připravili jsme si slušnou výchozí pozici do jara, ale neopravňuje nás to k tomu, abychom byli spokojení. Věřím, že k té situaci ani nedojde. I proto trénujeme a snažíme se kluky co nejlépe připravit. Bavíme se s nimi o tom, co nás čeká.
Předchozí slabší jara Dynama jsou pro vás varováním?
Každý člověk by se měl poučit z chyb, které udělal. Jedině tak se posune dál. A chyby z minulosti nechceme opakovat.
Pojďme tedy k aktuálnímu podzimu, který jste zakončili na prvním místě. Kdy jste začal tušit, že může být úspěšný?
Něco naznačil už příchod Jiřího Kohouta do realizačního týmu a doplnění kádru po odchodech Peška, Mashikeho a Haška do ligy. Ale do soutěže jsme šli s velkým respektem a vědomím, že tam hraje Brno, Jihlava, Hradec nebo Třinec. Na druhou stranu jsme do ní vstoupili i se sebedůvěrou, že v přípravě se něco podařilo nastavit a cesta by mohla být správná. Důležitý byl vstup. První kolo jsme udolali Třinec, když jsme utkání zlomili v posledních pěti minutách. Nakoplo nás to. Vyhráli jsme na Žižkově a pak zvládli dva zápasy doma. Čtyři kola a čtyři vítězství nám dodala zdravou sebedůvěru. Jako trenér po hráčích něco chcete a pak jsou důležité výsledky také pro to, aby se hráči přesvědčili, že cesta je správná.
Takže sebedůvěra je klíč?
Je to 90 procent. První, co jsme v přípravě udělali, bylo, že jsme si řekli, co od sezony chceme. Každý hráč má svoji roli, a pokud ji splní, může být mužstvo silné. Povedl se vstup, tým ukázal, že má sílu a tvář. I po zápasech, které se herně nepovedly, jsme nezačali zmatkovat.
Příkladem je třeba výhra 4:1 nad Žižkovem v posledním kole?
Věděli jsme, že když to zvládneme, můžeme se posunout na první místo. Něco jsme chtěli a šli jsme za tím, i když jsme nepodali optimální výkon.
V zápase exceloval útočník Táborský, který na jaře odehrál jen 268 minut. Jak jste zkušenému hráči před sezonou vysvětloval, že už nebude tolik hrát?
To je úděl trenéra. S hráči hodně mluvíme, každý musí znát svou roli v týmu. Ivo Táborský patřil dřív k pilířům. Ale svoji novou roli přijal skvěle. Navíc se ukázalo, že dokáže být víc produktivní. Dohromady s Davidem Ledeckým dali 15 branek. To samé Peter Grajciar.
Je pravda, že si moc nezahrál.
Než sem přicházel, tak jsme spolu seděli a já jsem mu řekl, jaká bude jeho role. Neslíbil jsem mu, že bude hrát v základní sestavě, ale řekl jsem mu, proč ho do toho týmu chci. Podali jsme si ruku a taky to tak bylo. To je hlavní důvod toho, že se tu vytvořil tým s cílem a je hladový. Podobná situace byla i s Jirkou Kladrubským.
Ten si v žertu v průběhu podzimu stěžoval, že ho ve 33 letech nutíte běhat po lajně.
Chtěli jsme hrát odzadu, po zemi, rychlý kombinační fotbal. K tomu jsme potřebovali mít konstruktivní stopery a my s Jirkou počítali do postu stopera. Nakonec to dopadlo tak, že skončil na pravém beku a podle mého odehrál nejlepší sezonu za poslední léta. Starší hráči mívají sklony k pohodlnosti, ale když je trenér dokáže dostat na svoji stranu, tak si to může sednout. Ten rozhovor s Jirkou Kladrubským si pamatuju. Nejdřív koukal, na lajnu se mu moc nechtělo. Ale pak řekl: Trenére, postav mě, kam chceš, já udělám všechno pro to, aby to pro tým bylo dobrý. A nakonec vidíte. Tři góly a devět asistencí jsou pro pravého beka fantastická čísla. Tohle byly důležité faktory, které nás posunuly tam, kde dneska jsme.
Se skladbou mužstva jste tedy spokojený?
Podařila se nám vytvořit konkurence, ale hlavně přišli hráči, kteří nám zapadali do způsobu hry, který chceme hrát.
Počítám, že klíčové bude kádr přes zimu udržet.
Přesně tak. Největší posílení bude, když z tohoto týmu nikdo neodejde. Může odejít hráč s menším vytížením a na jeho místo zase přijít jiný, který se bude tlačit na základní sestavu. Ale z těch třinácti nebo čtrnácti hráčů, kteří tvoří osu, bych o někoho přišel nerad. Naopak bych chtěl doplnit mužstvo do každé řady o jednoho hráče.
To se říká často...
Ano, ale zase se nechceme unáhlit, což jsme udělali loni. Chceme přivést kvalitu v rámci reálných možností, co si můžeme dovolit.
Je dobré sahat do mužstva, které šlape?
Důležité je udržet ho, ale také víme kde, máme rezervy. Víme o postech, kde kdyby se nedejbože hráči zranili, tak bychom mohli mít problém. Na těch postech chceme tým posílit. Je třeba říct, že za celý podzim se nám vyhýbala zranění a nenutila nás dělat změny.
Do přípravy jste zařadili soustředění v Chorvatsku. V čem bude přínosné?
Jsou tam tři věci. Jedna je to, že příprava trvá strašně dlouho. Člověk odjede ze stereotypu. Druhá je možnost hrát na umělé trávě a třetí, že nás čekají tři zápasy s kvalitními soupeři na turnaji v Medulinu. Jsem za to nesmírně rád. Loňská zkušenost byla taková, že po dlouhé přípravě začala před mistrákem výkonnost týmu uvadat. A pak jsme neměli dobrý vstup. Tímhle ten stereotyp chceme rozbít.
Na webu druhé ligy běží anketa o hráče a trenéra měsíce. Hráči Dynama v ní vyhráli za podzim dvakrát. Nemrzí vás, že jste tam nebyl ani jednou vy jako trenér?
Tohle neřeším. Jsou věci, které nemůžu ovlivnit. Jsem tu od toho, abych udělal co nejvíc pro tým, a ne vyhrával ankety. Ať si ankety vyhrává někdo jiný, já chci týmový úspěch.
