„Po Jihlavě jsme byli na úplném dně. Nic jsme tam nepředvedli a všichni na nás byli právem nas....,“ uznal Bičík po utkání. „Řekli jsme si, že teď nemáme co ztratit. Tím, že jsme nemuseli tvořit a nechávali jsme to na Plzni, hrálo se nám líp než v jiných zápasech. Dali jsme dva celkem rychlé góly, oni pak byli pod tlakem. My jsme se semkli a po dlouhé době hráli jako tým.“
Tým jste hned v úvodu podržel, když jste vychytal sólo Krmenčíka. Hodně důležitý zákrok?
Myslím, že on to úplně dobře netrefil. Samozřejmě jsem rád, že jsem mohl něčím přispět, že jsem něco chytil. A asi by to byl jiný zápas, kdybychom tak rychle prohrávali. S naší formou bychom to těžko dotahovali.
Říkal jste, že jste nemuseli tvořit, ale vypadalo to, že jste Plzeň i herně předčili, ne?
Pak už jo. Ke konci první půle jsme měli další šance, bylo vidět, že jim to nejde. Deka někdy spadne na každého a díkybohu pro nás teď spadla na ně.
Není to tak, že současná Sparta hraje líp ve chvíli, kdy jí až tak o moc nejde?
Samozřejmě je to jednodušší. Když o něco hrajete, všichni to mají v hlavě. Když se vám úplně nedaří a všichni vědí, že musí... Nemáme tu moc hráčů, kteří by s tím měli zkušenosti. Dvanáct lidí je zraněných, hrají mladí kluci. Jsme realisti a víme, že na první dvě místa už máme moc velký odskok. Pokusíme se udržet a vyválčit třetí místo. I když na Spartu je to málo, to víme všichni.
Je problém v hlavách? Se Slavií i s Plzní jste hráli dobré zápasy, ale mezitím vybouchnete v Jihlavě.
Je to zvláštní. Asi to je fakt o tom, že člověk jde do zápasu uvolněný. Když prohraje, může si říct: Ok, oni jsou první, oni jsou druzí, tak asi jsme na ně neměli. Mluvím za sebe, ale prostě si to jdete užít. Protože hůř už po minulém týdnu asi být nemohlo.
Pro vás osobně bylo těžké se vrátit do zápasu po takové době? Naposledy jste ligu chytal v prvním kole proti Slovácku...
Tím, že se hrálo proti Plzni, bylo o motivaci postaráno. Asi by bylo horší, kdybych měl začínat minulý týden v Jihlavě, kde to od nás byla s prominutím sr.... Mám nějaký věk, zkušenosti, ale tři čtvrtě roku jsem nestál v bráně. Takže mírně nervózní jsem byl, ale když vběhnete na hřiště a lidi začnou skandovat vaše jméno a ženou vás dopředu, rychle na to zapomenete a soustředíte se už jen na zápas.
