"Měl jsem dobře nastartováno, ale přišel nový kouč, vybral si nové hráče a všechno se otočilo, zlomilo," vybavuje si léto 2012 fotbalista Daniel Veselý, který se teď probíjí do kádru druholigového Mostu.
Přitom předtím, v době kolem dvacátých narozenin, nasbíral pět ligových čárek. V posledním kole stihl coby náhradník dát i premiérový gól do sítě Bohemians 1905.
"Ligu jsem hrál za trenéra Poustky, který mě znal z dorostu, hráče měl zmapované. Slavii trápila zranění, karty a já se dostal na plac. A neodehrál jsem vůbec špatné zápasy," míní. "Jenže pak se to změnilo a v áčku mě tenkrát odepsali."
Mrzelo ho to. Za juniorku podával dobré výkony, stejně si pak šel dřepnout na tribunu. "Trošku to nechápu, ale nic jsem s tím nemohl dělat. Nevím, jestli jsem se trenéru Radovi znelíbil. Prostě si vybral jiné hráče a já to respektoval," vykresluje své pocity. "Aspoň na lavičku mě mohli vzít. Tribuna vás sráží, nepřidá vám to, zvlášť když se v tréninku cítíte dobře. Bylo to těžké období, já ale doufám, že se to teď změní."
Šlo o světový unikát, když Veselý vyběhl ke své ligové premiéře. Kopali za ni totiž i jeho táta, děda a praděda. "Já jsem jediný v rodině levák, což je divné. Ale možná to je lepší, protože praváků jsou mraky, leváků tolik ne. Tím to mám usnadněné. Byť zrovna v Mostě se leváků sešlo dost," povídá.
Jinak je však typickým Veselým: "Všichni jsme hráči na křídlo, po lajně, zatažené centry, silní jeden na jednoho. To máme společné." Jeho děda byl legendární postavou československého fotbalu. "Já jsem jako on slávista, chci se dostat zpátky do ligy. Ale není to snadné, musím postupnými krůčky."
Slavné jméno mu nepřekáží, ačkoli srovnávání neunikne. "Žiju s tím odmalička, už jsem se s tím naučil fungovat. Děda i táta toho hodně dokázali, každý na mě kouká trošku jinak, ale mě už to nesvazuje. Hraju sám za sebe."
Momentálně za své angažmá v Mostě. "Juniorská liga už mi moc nedávala, pořád je to takový dorostenecký fotbal nahoru dolů, hodně se ztrácí míče. Zato ve 2. lize musíte balon udržet, je to těžší."
