V normální tabulce Liberec vede se 46 body před druhou Slavií a třetími Teplicemi rovněž o devět bodů, přičemž slávisté mají k dobru středeční dohrávku ve Zlíně.
Pochopitelně, že liberečtí hráči po nerozhodném výsledku v Blšanech nijak nejásali.
"Někde tam uvnitř cítím, že to lepší být mohlo, samozřejmě jsme vyhrát chtěli," říkal po utkání dále Zápotočný. "Ale nechtějte po mně, abych Blšany podceňoval. Mají hodně kvalitní mužstvo, všichni do toho dávají srdíčko a ten bod si zasloužili."
Tato Zápotočného slova o chvíli později potvrdil liberecký kouč Vítězslav Lavička. "Je obdivuhodné, jak dobré mužstvo tady zase přes zimu dokázali dát dohromady," pronesl s obdivem k blšanskému kolegovi Michalu Bílkovi.
Zápotočný souhlasí s názorem, že v koncovce chybělo jeho mužstvu víc důrazu.
"No právě, hřiště bylo připravené dobře, to se domácí vyznamenali. Jenže zároveň bylo hodně měkké. Dobře jsme tedy věděli, že to bude hlavně o bojovnosti," pokračoval kapitán. "Je fakt, že ve vápně jsme měli být agresivnější, důraznější. Prostě to chtělo nějak to tam dotlačit. Jenže na takovém terénu strašně rychle ubývají síly, už jsme na to neměli."
Zápotočný dobře ví, o čem mluví. Na poslední čtvrthodinu ho trenér Lavička poslal ze stopera na hrot, aby se pokusil k tomu vítěznému gólu pomoci, nebo ho dát sám. Tuhle roli libereckého spasitele už tenhle univerzální hráč splnil mnohokrát.
"Samozřejmě, že jsem šel dopředu s tím, abych tam něco takového udělal. Ale jak už jsem se zmínil, na tom těžkém terénu to nešlo. Síly mě strašně rychle opouštěly. Je to těžké, nemůžete se od země pořádně odpíchnout, klouže to, boříte se. Každé popoběhnutí je utrpení, jste těžkopádní a nemůžete s tím nic dělat," snažil se Zápotočný přiblížit těžký boj.
"Ale ať si to, proboha, někdo nevysvětluje tak, že se vymlouváme. To v žádném případě. Domácí to měli stejně těžké a jak nás v poslední půlhodině proháněli."
K liberecké koncovce se znovu vrátil i kouč Lavička. "Pravda je, že právě na tom důraznějším zakončení musíme pořádně zapracovat. Šance si vytváříme, ale efektivita tomu neodpovídá."
Liberečtí fotbalisté stojí nohama na zemi
Pro liberecké fotbalisty je možná lepší, když body získávají také po troškách, jako právě v Blšanech. Alespoň se jim z prvního místa nezamotá hlava a nezpychnou - prohlásil jeden z reportérů v chodbě u hráčských kabin.
"Kdepak, určitě bychom s nosama nahoru nechodili," ujistil Zápotočný. "Ale je pravda, že takhle jsme tím spíš nohama na zemi. Nekalkulujeme, jak asi na tom budeme po třicátém kole, ale vždycky myslíme na nejbližší zápas. Teď nás čeká Jablonec, který nás v tomhle ročníku jediný porazil. Samozřejmě, že mu to v sobotu chceme oplatit."
Poslední liberecká porážka v současné lize má datum 7. října 2005, Lavičkův tým v Jablonci prohrál 0:1. Na svém hřišti Liberec naposled podlehl před téměř jedenácti měsíci - 30. dubna 2005 prohrál 0:2 s Drnovicemi.
Když Liberec vyhrál v roce 2002 poprvé v historii mistrovský titul, byl po 21. kole se 47 body až třetí, o dva body za vedoucí Spartou a o jeden za druhým Žižkovem.
 Liberecký útočník Filip Dort (vlevo) v souboji s blšanským obráncem Martinem Müllerem. |
 Blšanský útočník Michal Polodna se snaží vystřelit, zezadu jej atakuje Pavel Košťál z Liberce. |
 Liberecký útočník Zbyněk Pospěch (v bílém) v hlavičkovém souboji s Janem Vorlem z Blšan |
 Liberecký záložník Daniel Pudil na rozbláceném hřišti v Blšanech. |
