Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Agent Lacina: Afričané v „bílém“ světě? Je to strašně zajímavý materiál

Agent Lacina dovedl Bonyho Wilfrieda z Abidžanu až na vrchol: do Manchesteru City. | foto: Reuters

12 2017
Kamerun slavně ovládl Africký pohár a slávistická část českého národa se pyšnila: Michael Ngadeu-Ngadjui patřil ke klíčovým hráčům vítězů. Může i jeho příběh přilákat do české ligy víc Afričanů, kteří se tady stále výrazněji prosazují? „Nesmíme to přeceňovat, zůstal bych nohama na zemi,“ říká Dalibor Lacina, šéf manažerské společnosti IFMM.

Ale výkony Ngadeua jsou pro Česko velkou reklamou, ne?
Ngadeu na turnaji určitě zanechal pro Slavii svou stopu, ale široká publicita pro českou ligu a Slavii z toho nevyplývá. Je to spíš informace pro insidery analytičtějšího zaměření, že zrovna tenhle kluk hraje ve Slavii a přijel připravený.

Taky jiným africkým hráčům ukázal, že i z Česka se může dostat do reprezentace a uspět.
Stejné to bylo i v případě Bonyho a dalších, že se z české ligy dá dostat do národního týmu a dosáhnout na úspěch, který ty hráče v jejich zemích činí nesmrtelnými. Když na Africkém poháru zazáří zavedený fotbalista, zvedne si svou image. Pokud je to nový objev, budou ho kluby sledovat, ale rozhodně ho hned nekoupí Paris St. Germain do základní sestavy. Jestli si někdo myslí, že teď šéf Realu Pérez spadl ze židle, když to viděl, tak to vůbec ne.

Výrazní Afričané v lize

Timothy Mwitwa (Zambie)
První Afričan v české lize, ve Spartě toho ale moc nenahrál. V roce 1993 zahynul při pádu letadla.

Kennedy Chihuri (Zimbabwe)
Na Žižkově byl od roku 1997 velmi populární postavou a oporou. Už předtím to zkoušel ve Slavii. V české lize zvládl 200 utkání.

Baffour Gyan (Ghana)
Na začátku tisíciletí zářil šikovný útočník v Liberci, s nímž získal i titul. Pak odešel do Ruska.

Patrice Abanda (Kamerun)
Do Sparty přišel v roce 2000 jako olympijský vítěz, ale propadl.

Tijany Belaid (Tunisko)
Tvořivý záložník zářil ve Slavii, sníž má dva tituly. Jeho gól přinesl první výhru klubu v Lize mistrů.

Mickael Tavares (Senegal)
Do Slavie přišel z nižší francouzské soutěže, po úspěšné éře šel do Hamburku. Teď je v Austrálii.

Léonard Kweuke (Kamerun)
Africký tank. Vysoký, silný, ale také náladový. Stále hraje v Turecku.

Bony Wilfried (Pobř. slonoviny)
Africký fotbalový sen: Abidžan, Sparta, Arnhem, Swansea, Manchester City. Teď vysedává na lavičce ve Stoke.

Fernando Neves (Kapverdy)
Tvrdý obránce, výborný hlavičkář. V Baníku i Slavii byl výrazný.

Afričtí hráči zpravidla pocházejí z hodně chudých poměrů. Co se týče touhy uspět, mají oproti Evropanům výhodu?
Materiální aspekt je u Afričanů obrovsky vyprofilovaný. Primární motivace pro hráče je dostat se na co nejvyšší ekonomickou úroveň, přestože na to nejsou mentálně připravení. Důležitá je role toho, kdo je vede, aby je udržel disciplinované a motivované. Tihle kluci v drtivé většině zažívají konzumní šok. Mají sen živit se fotbalem v Evropě. A sen se odehrává v těchto fázích: infantilní hravost spojená se skvělou genetickou dispozicí. Pak se to láme v přechodu do profesionálního fotbalu, kdy už je zajímá velice často jen materiálno. Dostávají se na naprosto nepředstavitelnou životní úroveň.

Jsou tedy díky tomu cílevědomější?
Na začátku ano, pak ale přijde moment, kdy dosáhnou určitou ekonomickou úroveň a vy jako manažer musíte ošetřit, aby se nenechali rozptylovat a neztráceli koncentraci. Tohle dřív prožívali hráči z východního bloku. Vezměte si Sovětský svaz a hráče jako Belanov, Zavarov, Litovčenko, Michajličenko. Všichni top fotbalisté, ale v západní Evropě se neprosadili.

Neustáli přechod a peníze?
Zažili konzumní šok. Belanovova manželka dokonce kradla v obchodním domě v Německu. U Afričanů je to podobné, musíte nastavit prostředí, že vás budou respektovat a budete je hnát dopředu. Jenže oni se nechají jen do určitého momentu, pak jim to začne vadit. Myslí si, že už všechno umí a vědí, chtějí si užít peníze. Ne každý je takový profesionál jako Ronaldo, Jágr či Federer. Tihle všichni, i když jsou na vrcholu, chtějí pořád pracovat. U Afričanů se začne projevovat infantilita a nezodpovědnost. Kvůli tomu skončil i Bony v Manchesteru City.

Můžete to rozvést?
Najednou si začal myslet, že už nepotřebuje od nikoho poradit, že nepotřebuje lidi, kteří ho dovedli na vrchol. Říkal jsem mu, že čím je výš, tím víc musí pracovat. Na téhle úrovni už není důležité, jestli bude brát víc nebo míň, ale že může získávat velké trofeje. Nechtěl to slyšet. Začal selhávat, obklopovat se lidmi, kteří mu říkají jen to, co chce slyšet. Za ty roky jsem dostatečně poznal mentalitu afrických hráčů a vím, co to znamená s nimi pracovat: nevděk je na prvním místě, sobeckost stejně tak. Je to ovlivněné tím, že přicházejí ze složitých podmínek a nevěří bílému světu.

Jak z toho?
Kompenzovali jsme to tím, že jsme celou dobu tolerovali takzvaného druhého agenta Francise Kacoua, který mu sice žádné angažmá nikdy nenašel, ale vystupoval jako jeho Big Black Brother – Velký černý bratr, za což byl královsky placený. Participoval na zisku padesáti procenty. A já slovo držím. Nakonec se Bony vymknul i jemu. Závist mezi krajany z Afriky je velký problém. A stupidní názor, že všechny peníze světa mají primárně proudit pouze k vám a všichni pro vás budou pracovat zadarmo, ještě větší.

Hráčský agent Dalibor Lacina.

Hráčský agent Dalibor Lacina.

Co přesně se stalo?
Jak mi říkal Txiki Begiristain, sportovní ředitel Manchesteru City, Bony si začal myslet, že je nejlepší hráč na pozici číslo 9. Na světě! Mluvil jsem s jeho slavnými spoluhráči Tourém a Agüerem. Víte, co mi řekli? Je mírně řečeno pošetilé přijet po pár týdnech v klubu novým ferrari, i když ještě nepotvrdíte pověst elitního střelce. Říkali, že takové auto si v City můžou koupit všichni, ale jen opravdový „génius“ si na něj ještě napíše svoje jméno. Prostě je třeba respektovat zásady meritokracie a být taktní. Abych to neprodlužoval: není to pro mě žádné překvapení. Ebouého jsem dostal z Arsenalu na čtyřnásobný výdělek v Galatasaray Istanbul a choval se stejně. I další. Ale jak napsal český básník Viktor Dyk: Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš!

Takže s Bonym už vůbec nejste v kontaktu?
Dovedli jsme ho z Abidžanu do Manchesteru City, pak se rozhodl, že si bude kariéru řídit sám. Důležitější než fotbal pro něj bylo, aby se seznámil se zpěvačkou Beyoncé. Kdyby neumřel Michael Jackson, tak by se chtěl seznámit i s ním. A podívejte se, kde je – náhradník ve Stoke City. Víte, Bony je ukázka mých schopností, za které by mi v Abidžanu měli postavit sochu. Hráče, který propadl v Liverpoolu na testech, Sparta ho chtěla dvakrát poslat domů a vraceli jsme ho z letiště, jsme dokázali správnými rozhodnutími a vedením v kariéře dostat až na vrchol. Spoluhráči z reprezentace Pobřeží slonoviny se mě ptali, jestli jsem někoho nepodplatil, že se dostal tak vysoko. Bonyho beru za své vrcholné dílo, které se už nikdy nebude opakovat. Jak se zachoval, to je druhá věc, na delší vyprávění. V kontextu jeho osobnosti jsme ukončili spolupráci na vrcholu. Již v létě 2015. Neprožívám ale osobní zklamání, je to jen velká lekce.

Je lepší do vztahu s africkými hráči nevkládat city?
Když přijedou do Evropy, musíte mít empatii, otevřít jim srdce a brát na vědomí, že jsou jako poutníci na Klondiku, kterým se ne vždy podařilo najít zlatá zrna. Snažíme se jim vytvořit zázemí, řešit jejich problémy, integrovat je. Nemůžete k nim přistupovat jako ke zboží. Ale ve chvíli, kdy dosáhnou úspěchu, je musíte svázat tvrdými smlouvami. Když to necháte na nich, špatně to dopadá. Výjimka byl Didier Drogba, který to měl absolutně srovnané. Proto je legendou.

Leonard Kweuke - jediný střelec Sparty v přípravném duelu s Chomutovem.
Slavia - Lille: Tijany Belaid se raduje z gólu
OBEJDU TĚ? Ostravský obránce Fernando Neves se snaží přejít přes olomouckého Lukáše Bajera.

Léonard Kweuke (vlevo) se prosadil v české lize v dresu Sparty, Tijany Belaid (uprostřed) v barvách Slavie a Fernando Neves (vpravo) kromě červenobílého dresu oblékal i ten baníkovský.

Co jste vlastně říkal stávce Tiémoka Konatého ve Spartě? Také jeho přivedla do Česka vaše agentura.
Díky úspěchu Bonyho jsme z Francise udělali v té branži pojem, v Pobřeží slonoviny k němu vzhlíželi. Byl to náš záměr. Vzali jsme ho pod křídla, aby oslovoval další hráče. Takhle jsme získali Konatého či Deliho. S Bonym jsme měli smlouvu, u těchto dvou jen plnou moc na zastupování. Francis si myslel, že je velký agent – díky popularitě se dokonce stal členem parlamentu Pobřeží slonoviny – a že nás bude řídit. Sám je z celé situace nepříjemně překvapený, ale budeme s ním spolupracovat dál, už jsme do něj investovali hodně, takže se musí pokračovat. Je to takzvaná Sunk Cost Fallacy situace. O Konatého se nestaral, my ano, ale Konaté nás nevnímal jako jeho agenty. Tak si našel polocvoka z Nigérie, který má na Spartě plot a nesmí se kní přiblížit. A to ještě klidně v době, kdy měl podepsanou platnou smlouvu s jiným agentem. Vive la comedie! (Ať žije komedie!) Konaté předvedl, co předvedl. Být pod námi, nikdy by se to nestalo.

Je tedy odlišná mentalita největším rizikem při angažování Afričanů.
Mentalita, charakter, inteligence a nedůvěra k bílému světu. Oni vás primárně chtějí jen využít, tak se chovají i k rodinným příslušníkům, přátelům, krajanům. Platí na ně tvrdá smlouva, férový přístup, hodně trpělivosti a energie na vaší straně. Ale aby to nevyznělo špatně: afričtí hráči mají pořád obrovské předpoklady, je to strašně zajímavý materiál. Není důvod se ho vzdávat.

Zvyšuje se s dobrými zkušenostmi s africkými hráči jako Costa, Deli, Ngadeu a další poptávka českých klubů?
Český fotbal je v situaci, kdy sám není schopný vychovávat kvalitní nástupnické generace. Tím se vytváří spousta volných míst pro zahraniční hráče. Ale jsme limitovaní financemi. Co se týče hráčů z Jižní Ameriky či Balkánu, chodí sem druhá, spíš třetí kategorie. Pro Afričany jsme zajímavou zemí: ležíme ve středu Evropy, životní úroveň je tu vysoká, peníze slušné, jsou tady viditelní. Pokud jdou do Francie, tak do průměrného či podprůměrného klubu. U nás můžou jít do špičkových týmů, hrají poháry, otevírá se jim cesta do reprezentací. Ani Bony nebyl pro západní Evropu zajímavý, než začal dávat góly v Evropské lize. Vývoj u nás je pro tyhle hráče daleko rychlejší. Dál budou přicházet, sportovně pomůžou, navíc je to pro kluby výhled slušného byznysu. Z mého pohledu patříme do top tří zemí, kam by kvůli tomu Afričané měli mířit. Naučí se tady taktiku, získají trénovanost, zkušenosti, adaptují se na evropský styl života. Chybí tady ale jedna věc.

A to?
Kluby si musí vychovat střední management, aby s těmi hráči uměly komunikovat, jednat, pracovat, integrovat je. To chybí. Ale Afrika stojí stoprocentně za risk. Není vyloučeno, že se nám zase, byť jen vzdáleně, povede podobný úspěch jako s Bonym.

Autor:


Tabulka ligy

Známky

1,75

Josef Hušbauer

Slavia

1,85

Uroš Radakovič

Olomouc

1,93

Matúš Kozáčik

Plzeň

Góly

7

Michael Krmenčík

Plzeň

6

Stanislav Tecl

Jablonec

5

Tomáš Zajíc

Slovácko

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 10 10 0 0 21:3 30
2. SK Slavia Praha 10 6 4 0 15:2 22
3. SK Sigma Olomouc 10 6 3 1 17:7 21
4. FK Jablonec 10 4 5 1 17:8 17
5. FC Slovan Liberec 10 5 2 3 14:10 17
6. AC Sparta Praha 10 4 3 3 9:7 15
7. Fastav Zlín 10 4 2 4 11:11 14
8. FK Teplice 10 3 4 3 14:15 13
9. Bohemians Praha 1905 10 3 4 3 7:8 13
10. Dukla Praha 10 3 2 5 10:18 11
11. 1. FC Slovácko 10 1 5 4 8:9 8
12. MFK Karviná 10 2 2 6 9:15 8
13. FK Mladá Boleslav 10 2 2 6 9:18 8
14. FC Baník Ostrava 10 1 4 5 14:22 7
15. Zbrojovka Brno 10 2 1 7 8:18 7
16. FC Vysočina Jihlava 10 2 1 7 8:20 7

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze