Úžasňák Cristiano Ronaldo dokázal něco, co byste mohli čekat jedině od tvorů z jiné planety. Jen si zkuste v osmifinálové odvetě Ligy mistrů otočit výsledek 0:2. A navíc proti Atlétiku Madrid, které je proslulé perfektní defenzivou. Ronaldo musel v úterý večer předvést naprosto fantastický výkon, aby...
Však víte co.
„Jsi žijící fotbalový bůh,“ poklonil se slavný stoper Rio Ferdinand.
Ronaldo to zvládl. Nastřílel hattrick, svůj osmý v Lize mistrů, Juventus vyhrál 3:0 a postoupil.
„Top!“ napsal turínský viceprezident Pavel Nedvěd, když se po utkání dostal k telefonu.
Top je kratičké, ale všeříkající.
I ve čtyřiatřiceti letech a po nečekaném letním útěku z Realu Madrid zůstává Ronaldo fenoménem. V Lize mistrů vylepšuje spoustu vlastních rekordů. Nejvíc gólů, nejvíc gólů doma, nejvíc venku. Nejvíc gólů ve skupinách, nejvíc gólů ve vyřazovací fázi.
Ronaldo má nejvíc úspěšných trestných kopů.
Nejvíc proměněných penalt.
Nejvíc asistencí.
Nejvíc gólových hlaviček.
O rekordní počet hattricků se dělí s Lionelem Messim, což je druhý pan Nedostižný.
Ronaldovi patřilo úterý. Když v 86. minutě proměnil penaltu, jeho snoubenka Georgina se rozplakala dojetím a malý Cristiano junior na tribuně pyšně svíral pěst. Táta je prostě borec!
„Jsme požehnáni, že můžeme sledovat, jak hraje Ronaldo,“ jásali komentátoři britské stanice BT Sport.
Ronaldo vyhrál předchozí tři ročníky Ligy mistrů s Realem Madrid, teď touží uspět s Juventusem. A pokud k tomu přičteme, že v roce 2008 triumfoval s Manchesterem United, máme před sebou unikátní dílo.
Ronaldo vytváří své vlastní fotbalové zákony. I když se mu odjakživa vyčítá, že hraje především na sebe, nikoli pro kolektiv, jeho úterní galashow měla úplně jiné parametry. Obcházel spoluhráče, aby jim zdůraznil, o co se hraje. Rval se v soubojích, fanoušky hecoval.
Než začal druhý poločas, div že v tunelu nevynadal sudímu Kuipersovi, že nenese míč. Tolik chtěl hrát. Tolik chtěl vyhrát. Tolik chtěl postoupit: „Dokážeme to!“ Jako by byl v transu.
„Cristiano se dostal do demoliční nálady. Byla to jedna z těch nocí, kdy byl nejhladovější ze všech,“ napsal španělský list El País.
Dobře pro Juventus, špatně pro Atlético. A ještě hůř pro Real, který je pro smích, že loni Ronalda neudržel. Královský klub prožívá sezonu hrůzy, už dvakrát měnil trenéra a nezíská žádný titul. Deník Marca to rýpavě okomentoval: „Nechat si utéct nejlepšího střelce a krále Ligy mistrů, to byl historický omyl. Ronaldova cena nebyla 100 milionů eur, ale miliarda.“
Samozřejmě nesmíme zapomenout, že extrémně povedený zápas odehrál celý Juventus, třeba křídelní útočník Bernardeschi předvedl životní výkon, jenže bez zbožňovaného Ronalda by se žádný převratný úspěch nedostavil.
K prvnímu gólu se Ronaldo protlačil silou, když u zadní tyče hlavičkoval před Juanfranem. I druhý padl po přesné hlavičce. Brankář Oblak sice reflexivně míč vyplácnul, ale gólová technologie upozornila, že to bylo kousek za lajnou. O třetím gólu z penalty už byla řeč, pak už mohl Turín aplaudovat vestoje.
