Ronaldo má ve sbírce téměř všechny důležité trofeje. Vyhrál anglickou i španělskou ligu, všechny možné domácí poháry, třikrát Ligu mistrů, Superpohár, klubové mistrovství světa. Individuálních ocenění včetně prestižního Zlatého míče nebo cen FIFA má tolik, že si kvůli nim doma na Madeiře nechal postavit vlastní muzeum.
A loni v létě se dočkal i vysněného úspěch s reprezentací, které pomohl coby kapitán ke zlatu z mistrovství Evropy, i když většinu finálového utkání strávil kvůli zranění u postranní čáry a pomáhal trenéru Santosovi s koučováním.
Co tedy zbývá, aby byla sbírka kompletní?
Možná to není dobře položená otázka. Ronaldo chce vítězit a střílet góly pořád, bez ohledu na to, kolikrát kterou soutěž nebo individuální cenu vyhrál. V tom, jak se dokáže na každý zápas namotivovat, je jeho velká síla, proto asi nikdy nebude mít pocit, že už má trofejí dost.
Existuje ale jedna věc, po které zřejmě teď touží nejvíc: vyhrát po Euru i mistrovství světa.
„Ano, to by pro něj mohla být největší výzva,“ prozradila Belen Rodrigová, novinářka, která má k Ronaldovi blízko, v rozhovoru pro webové stránky ESPN. „Ale bude to velice těžké, protože to nemůže dokázat sám. Samozřejmě, že coby nejcharismatičtější osobnost může ostatní motivovat, ale dobře ví, že Portugalci nebudou patřit k hlavním favoritům.“
A hlavně se nejdřív na turnaj musí kvalifikovat, což také nebude žádná legrace. Zatím jsou ve své skupině druzí za Švýcarskem, o dva body zpět je nevyzpytatelné Maďarsko. Není vyloučené, že cesta do Ruska povede přes zrádnou baráž.
Ronaldo pro postup jistě udělá vše, co bude v jeho silách. Na národním týmu mu záleží a vidina dalšího úspěchu ho žene vpřed. „Podívejte se, jak emotivně slavil vítězství na Euru. Jsem si stoprocentně jistý, že kdybyste mu řekli, že si může vybrat jednu trofej, kterou ještě chce získat, odpověděl by, že pohár pro mistra světa,“ tvrdí portugalský fotbalový expert Tom Kundert.
Pokud se Portugalsko do Ruska opravdu kvalifikuje, bez šancí být nemusí. Už na Euru se ukázalo, že kolem zkušených Ronalda, Pepeho nebo Joaa Moutihna rostou mladé naděje: Renato Sanches, Joao Mario, Raphael Guerreiro...
Ti mohou být za rok a půl klidně ještě lepší než loni ve Francii.
Ale co Ronaldo? Dokáže se udržet na podobné úrovni ještě jednu, dvě, tři sezony? Věk se na něm sice zatím téměř neprojevuje, ale trenér Realu Zinedine Zidane ho možná začne trochu víc šetřit. Prvním náznakem může být už to, že ho z levého křídla přesunul do středu útoku, kde toho přece jen naběhá o něco méně.
Konec kariéry je ale zřejmě ještě hodně daleko. Ronaldo sám dřív prozradil, že se chystá hrát do čtyřiceti, takže je možné, že ani Rusko nemusí být jeho posledním mistrovstvím světa.
Jestli jednou opravdu přidá poslední vysněné zlato, se těžko odhaduje. Ale o tom, že mu pár trofejí do domácího muzea určitě ještě přibude, nemá cenu pochybovat.
