U postranní čáry pak tancoval se spoluhráčem Tiémoko Konatém, který se v poslední minutě také trefil a uzavřel skóre na 4:1.
Vyhráli jste nakonec celkem jasně, ale jak vám bylo po vlastním gólu?
Ve fotbale vždycky chcete dát gól do té správné branky, ale někdy to prostě dopadne opačně. To se stává. Samozřejmě jsem se chvíli cítil špatně, ale rychle jsem to hodil za hlavu.
Co vám po nešťastném úvodu říkali spoluhráči?
Víte, tady ve Spartě je v tomhle ohledu opravdu skvělá parta. Říkali mi, že se vůbec nic neděje, to samé pak opakovali v kabině. Stejně mluvil i trenér, říkal, že musíme bojovat do konce.
Ve druhém poločase jste se trefil i do správné branky. Na to, že nejste útočník, jste se ve vápně dobře zorientoval.
Ano, ale nebyla to jednoduchá situace. Od toho jsou tréninky, abychom si i tohle nacvičili. Jsem rád, že to vyšlo.
Po gólu jste tancoval se spoluhráčem Konatém. Měli jste oslavu připravenou?
To je mezi africkými hráči běžná věc - tanec a hudba jsou pro nás výrazem radosti, rádi tímhle způsobem slavíme. Timmy je také z Afriky, i v kabině často tancujeme.
V závěru se Konaté také trefil, máte radost i za něj?
Mám radost pokaždé, když dá gól někdo z mých spoluhráčů. Je to vždycky stejné, nedělám rozdíly. Každý gól, který Sparta dá, má stejnou váhu.
Co jste říkal fanouškům?
K tomu se dá říct jen jedno - byli úžasní. I díky nim jsem se otřepal po vlastním gólu. Celý zápas nás podporovali, vydrželi až do konce. A to nám dodává velkou sílu.
