"Nemůžu říct komu, ale do pasu jsme mu místo fotky nalepili obrázek opice. Samozřejmě si toho nevšimnul a před odletem v Praze při kontrole na letišti z toho bylo pozdvižení.
V Praze taky chodíme do restaurace, kde mají vůbec nejdražší kafe. A o to, kdo bude platit, si střiháme. Klasika kámen, nůžky, papír. Naposled nás šlo asi deset, takže ten, co prohrál, měl útratu asi dva a půl tisíce.
Ještě jsme si do mužstva pořídili takové ty tygří brýle, co nosí starší dámy. A ten, kdo prohrál nějakou sázku, tak je musel mít celou cestu sem do Holandska.
Když jsme přiletěli do Amsterdamu, tak tam na nás čekala místní televize a samozřejmě se jim v nich musel předvést.
Jinak poslední noc před odletem jsme spali v Nymburce, kde jsme byli na soustředění. Na letiště jsme vyjeli kolem půl desáté. Pro mě bylo dobré, že jsme nemuseli brzo vstávat.
Hotel je tady v pohodě, všechno bez problémů. Nálada je super.
Ale dneska si musíme všichni sednout a říct, jak budeme hrát. Je to bez trenérů, jen mezi námi. Udělali jsme to před baráží v Bosně a postoupili jsme. Tak snad to bude fungovat i v pondělí na Anglii.
