"Sním o nějakém úspěchu, třeba v českém poháru. Já vlastně nikdy neslavil žádný postup do první, druhé nebo třetí ligy. Nemusí to být zrovna úplné vítězství, ale třeba se probojovat do nějakého zajímavého kola. Zlínu se navíc v poháru moc nedařilo, tak to letos zkusíme změnit,“ věří dvaatřicetiletý Činčala.
Co se změnilo za dva úvodní měsíce pod trenérem Uličným?
U většiny hráčů je docela jiný přístup k tréninkům, k pojetí, co to je profesionální fotbalista. Změnil se systém hry.
Snažíte se o kombinaci po zemi. To musí být náročnější, ne?
Je to náročnější v technice a fotbalovém přemýšlení hráčů. Dosud jsme hrávali nakopávané míče, i když je pravda, že naše hřiště nic jiného neumožňovalo. Trenér Uličný po nás požaduje přihrávku z prvního, maximálně druhého dotyku.
Můžete takový fotbal hrát na současném zlínském trávníku?
Stále je hodně nekvalitní. Jakmile zaprší, zvládneme to zahrát jednou a pak trávník zničíme.
A dva měsíce práce, kdy jste se učili kombinační fotbal, budou pryč.
Přesně. Na hrbatém hřišti fotbal s rychlými přihrávkami nedokážeme zahrát.
V generálce proti Vítkovicím byla na týmu patrná velká chuť do hry. Čím vás trenér Uličný tak motivuje?
Nikdo nemá v sestavě místo jisté. Říká, že má pro každý post hned několik vyrovnaných hráčů.
Máte i vy obavy o místo?
Ty já jsem měl vždycky. I za Blahy, Paličky. Nejsem takový hráč, který čeká, že má sestavu jistou.