Stalo se tak navzdory napětí, které dosud provázelo fotbalové zápasy mezi Srby a Chorvaty. A navzdory tomu, že ty dvě země spolu ještě před dvěma desítkami let válčily a v Chorvatsku někteří lidé v roce 2008 oslavovali osamostatnění Kosova zapalováním ohňů.
Politická provokace s dronem a vlajkou s mapou tzv. Velké Albánie a následující incident včetně vstupu desítky rozlícených fanoušků na hřiště vyvolaly už hodně reakcí. Jednou z nich je i poněkud neobyčejný pohled na celou situaci, který přilétl na web bělehradské rozhlasové a stanice B92.
Vzápětí se stal hitem internetu a společenských sítí nejen v Srbsku.
Vzkaz chorvatského fanouška, který byl reakcí na text „souseda Hašima“, zněl jasně: Čím se to vy, Albánci, vlastně pyšníte?
„Ze srdce ti blahopřeji, úterý se stalo historickým dnem pro celý albánský národ,“ napsal Miro ze Splitu. „Provedli jste totiž první let v historii albánského lidu. Celý svět sice oslavuje bratry Wrightovy, vy teď můžete oslavovat bratry Ramovy (albánský předseda vlády Edi Rama a jeho bratr Olsi, který byl utkání v Bělehradě přítomen - pozn.).
Pravda, je trochu divné, že jste si pro historický albánský let vybrali téměř sousední zemi a že šlo o bezpilotní letadlo, ale ani Američané neposílají na Mars hned živé lidi. Také vy určitě budete mít za pár let člověka, který se ocitne vysoko v nebi. Úterý ale může velký albánský národ slavit jako den vzniku Albánského válečného letectva i protivzdušné obrany.
Synku Boží, to, co jste provedli v Bělehradě, je úplné dno. Kdybych byl na tvém místě, přikryl bych si hlavu polštářem a hanbou bych nevydal ani hlásek. Ale u vás celý národ oslavuje! Kdybych tak věděl, co vlastně slavíte? To, že nějaký idiot vědomě položil hlavy vašich fotbalistů na špalek? Vždyť nebýt srbských fotbalistů, mohlo všechno skončit krveprolitím.
Byly to jen ubohost a provokace, které neberou ohled ani na sport, ani na možné následky. Napadá mě, co by se stalo na záhřebském stadionu Maksimir při utkání mezi Chorvatskem a Srbskem, kdyby podobný model letadla měl pod sebou mapu tzv. Velkého Srbska. Můžu odpřisáhnout, že ze srbského velvyslanectví by nezůstal kámen na kameni. Jenomže ani my Chorvaté, ani Srbové nemůžou na tak šilený nápad přijít.
Styďte se. Ne kvůli provokaci, ale kvůli reakcím vašich hráčů i celého vašeho národa. Slavit to, že se vám povedlo někoho urazit, mohou jen ubožáci. Přiznám se, že teď podporuji srbské fotbalisty, kteří nepodlehli situaci a chránili vaše hráče.“
