Ještě se nepodařilo zjistit, jak se nejlepší chorvatští fotbalisté dívají na poměry v jejich vlasti. Nikdo z nich o tom nechce mluvit, byť sami jistě vědí mnohem víc, než by se zdálo. Zároveň ale chtějí hrát v reprezentačním dresu, a všechno je nějak divně propletené. Jako chobotnice. Nebudeš mluvit, máš klid. Promluvíš, ale pak nevíš, co se bude dít dál.
Přitom o tom ví celá země. Chorvatsko je dost malé, takže mít jediného fotbalového vládce není velký problém. Tenhle se jmenuje Zdravko Mamič, je mu padesát šest let a je nejen předsedou Dinama Záhřeb, sběratele titulů, ale i místopředsedou svazu a šedou eminencí chorvatského fotbalu, která tahá za všechny nitky.
Před více než měsícem se už podruhé ocitl ve vazbě, podezřelý z toho, že jako šéf Dinama spolu se svým synem, majitelem manažerské agentury, a dalšími lidmi v letech 2004 až 2O15 připravil klub o více než deset milionů eur tím, že při přestupech hráčů účtovali peníze za fiktivní zprostředkovatelské služby.
Bez smlouvy s šéfem ani ránu
„Ten problém je mnohem hlubší,“ vysvětluje pro iDNES.cz záhřebský novinář, který si nepřál být jmenován. „V předchozích letech bylo nepsaným pravidlem, že do reprezentace se z Dinama dostaneš jen tehdy, pokud máš uzavřenou soukromou smlouvu s Mamičem. On ty smlouvy podepisuje už s kluky, kterým je patnáct nebo šestnáct let. Později následuje velký přestup do zahraničí, s ním i miliony, ale taky doživotní otroctví. Eduardo da Silva, Dejan Lovren a další by mohli vyprávět,“ líčí zdroj.
„Časem ti hráči znervózní, takže všechno skončí u soudu, jako tomu bylo v případě Eduarda,“ zmiňuje chorvatského reprezentanta brazilského původu, který nyní působí v Šachtaru Doněck a předtím hrál tři roky v Arsenalu. A hned nabízí příklad. „Podívejte se na nedávné mistrovství světa hráčů do sedmnácti let v Chile. První jedenáctka byla z Dinama, náhradníky byli dva hráči z Hajduku Split a čtyři kluci z dalších klubů.“
Modrič byl ještě předloni „otrokem“
Pokud jde o částky, o nichž byla řeč, nejsou malé. Záhřebský deník Sportske novosti zjistil, že například při přestupu Dejana Lovrena (nyní Liverpool), jenž v roce 2010 odešel z Dinama do Lyonu, se za zmíněné služby objevilo na tajném účtu 900 000 eur. Při přestupu Luky Modriče (nyní Real Madrid) do Tottenhamu v roce 2008 mělo jít dokonce o 7,7 milionu eur. Ulité částky při přestupech Maria Mandžukiče (v roce 2010 odešel z Dinama do Wolfsburgu, poté Bayern, Atlético, nyní Juventus) a dalších hráčů byly údajně o něco nižší než v případě Lovrena.
Právě případ Modriče, pilného záložníka hvězdného Realu, je dost křiklavý. „Modrič měl Mamičovi doživotně platit dvacet procent ze svých zisků, bylo to tak ještě předloni. Tak to v případě zkorumpovaného Mamiče funguje běžně. Ale pokud vím, už nejsou v kontaktu, Modrič se z jeho spárů dostal,“ líčí chorvatský novinář.
V létě došlo ke změně trenéra chorvatského národního týmu. V rozehrané kvalifikaci o Euro 2016 odešel Niko Kovač, bývalý reprezentant. Podle oficiálních informací to bylo kvůli nepřesvědčivým výsledkům či údajným rozbrojům v kabině, chorvatský zdroj však tvrdí něco jiného.
Kovač nechtěl být loutkou
„Kovač je „Němec“, narodil se a vyrůstal v Berlíně a s fotbalem začínal v Hertě, je zodpovědný a nezávislý. Brzy pochopil, jak to v Mamičově říši chodí. Nechtěl být loutkou, nechtěl stavět hráče na rozkaz, takže dvě kola před koncem kvalifikace funkci složil a vystřídal ho Ante Čačič, Mamičův člověk.“
Loutkou ve zmíněné říši však má být předseda svazu Davor Šuker, bývalý reprezentant, nejlepší střelec MS 1998 ve Francii, kde Chorvatsko vybojovalo bronz.
„Právě Mamič jej před třemi roky udělal svazovým šéfem, Šuker mu neklade odpor.“ Když v pátek propustili Mamiče po měsíci z vazební věznice s tím, že jej budou vyšetřovat na svobodě, Šuker neváhal a přiznal, že byl jedním z těch, kteří složili kauci ve výši 6,3 milionu kun (téměř 22 milionů korun).
Uvedené poměry dovedly k tomu, že fanoušci začali chorvatskou repezentaci ignorovat, což platí i o utkáních Dinama. „Jo, lidé zápasy bojkotují. Ale pozor, náš tým na síle neztrácí - hráči budou na euru bojovat, většina má v zahraničnách klubech dobré smlouvy a budou se chtít ukázat. Je to ale zvláštní situace, i když nevím, možná je to v některých jiných zemích podobné,“ přemítá záhřebský zdroj iDNES.cz.