V odvetě jste hrál proti klukům, kteří byli ještě na podzim vaši spoluhráči. S jakými pocity jste nastupoval do zápasu?
Já jsem si to šel hlavně užít. Byl jsem rád, že jsem dostal šanci odehrát celý zápas.
Proběhlo nějaké špičkování s domažlickými hráči?
Před zápasem ne, jenom na hřišti jsme se trošku hecovali. Ale nic velkého.
V 56. minutě jste měl blízko ke gólu. Co té vaší hlavičce chybělo?
Aby skončila v síti. Na brankové čáře stál jejich hráč, ani nevím, jestli to šlo do brány.
Máte z postupu větší radost i z toho pohledu, že je to pro vás větší šance zahrát si?
Dostat se do sestavy je hodně složité, vedle mě jsou tady další čtyři stopeři. Jsem rád, že jsme postoupili. Třeba dostanu další příležitost, uvidíme... Záleží na trenérovi.
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát?
Že budu hrát, jsem věděl od začátku týdne, ale že budu v základu,až před zápasem.
Byl jste nervózní?
Trochu ano, ale na hřišti to ze mě rychle spadlo. Když se nepokazí první přihrávka, tak už to pak jde.
V čem byl podle vás rozdíl mezi prvním a druhým poločasem?
V první půli se mi zdálo, že jsme si nevěděli moc rady. Hodně jsme kazili přihrávky, Domažlice dobře bránily. Po přestávce soupeř asi odešel fyzicky. My jsme toho využili, měli jsme víc balonů.