"Pracujeme na tom. Hráčům neustále zdůrazňujeme, že hrát venku je stejné jako doma," tvrdí brněnský trenér Josef Mazura.
A výsledek jeho léčby? V odpověď jen bezmocně pokrčí rameny. "Potřebujeme to zlomit, uhrát jeden dobrý výsledek," přesvědčuje kouč.
Pod jeho vedením se Brno zbavilo jiného zákeřného viru: přestalo dostávat góly v posledních minutách.
Na trauma z posledního místa zase hojivě zapůsobilo domácí prostředí, v němž Mazurovi chlapci nevyhráli až napočtvrté, při poslední remíze se Spartou. "Ale i to byl pěkný výsledek. Klukům to dodalo sebevědomí, ověřili si, že fotbal umí," přednesl Mazura. "Teď je ale třeba to přenést na hřiště."
A to se právě Brňanům nedaří, venku jakoby pozbyli všechen svůj kreativní um. "Je to podvědomé, všichni mají strach něco udělat a tak radši brání," stýská si brněnský obránce Jan Trousil.
Jeho tým mimo svůj stadion vyhlíží bezbranně. V prvním jarním mači se poměřil se slabou Jihlavou na neutrální půdě, přesto propadl a byl rád za bod. "To nás dostalo zpátky. Předtím v Liberci jsme dokázali, že venku můžeme uspět," říká Mazura.
Teď to brněnský tým potřebuje předvést v Ostravě. I ona už stejně jako on jen válčí o záchranu. "Bude to boj o každý metr. Naším cílem je přivézt aspoň bodík," přeje si kouč.
Ovšem i na tomhle předsevzetí je znát obava z dálek. "Bude to boj o každý metr.
Chceme aspoň bodík."
