"Postoupili jsme jako první ze všech mužstev, to je nádhera. A takový zápas, který jsme s Nizozemskem odehráli, se povede třeba jednou za život. Proto jsme se radovali opravdu hodně.
Ale podrobnosti, co se v autobuse dělo, po mně nechtějte. To musí zůstat doma. Prozradím jen, že jsme se jednou zastavili na benzince a nakoupili si tam pití. Víckrát to ani nešlo, protože všude byla spousta fanoušků. To bychom do hotelu snad ani nedojeli. Těch tři sta kilometrů z Aveira jsme už jeli podruhé, ale teď nám to uteklo, nebylo to tak únavné.
Když jsme přijeli do Penha Longy, před hotel přišli snad všichni, co tam pracují. Vítali nás šampaňským a tleskali. Bylo to příjemné.
Bylo sice skoro půl třetí ráno, ale s klukama jsme si šli ještě na chvilku sednout na kafe a dali si jedno pivo. Kdo byl hodně unavený, šel si hned lehnout.
V neděli jsme měli volno, někdo hrál golf, někdo byl ve městě, další zůstal na hotelu. Ale už od pondělí zase všichni myslíme na fotbal, ve středu hrajeme s Německem. My, co jsme si na mistrovství Evropy ještě nezahráli, máme šanci. Myslím si totiž, že trenér sestavu trochu obmění.
