"Chtěli jsme vyhrát, to se povedlo," pokračoval Vintra.
Jak hodnotil čtvrteční zápas?
"Věděli jsme, že to bude moc těžký."
Na koho si hráči řeckého týmu dávali největší pozor?
"Všichni útočníci byli dobří."
Jak si zvykal na chladné podmínky, ve kterých se zápas hrál?
"Máte tady hodně zimu."
Co vůbec říkal po losování Poháru UEFA, když ho utkání evropské soutěže zaválo do rodné země?
"Byl jsem rád."
Samé krátké - a občas velmi diplomatické - odpovědi.
Před rozhovorem ovšem varoval, že rychle a dlouze mluvit rozhodně nebude.
Rozuměli jste všemu, co říkal. Ale na jeho češtině bylo znát, že už léta žije v Řecku. Pětadvacetiletý fotbalista se sám cítí daleko víc jako Řek. Na jihu Evropy se usadil a změnu neplánuje.
Vyrůstal v Albrechticích na severní Moravě. S fotbalem začínal právě tam, hrával za žáčky. Když mu bylo devět, přišlo velké stěhování.
"Maminka je z Řecka," vysvětloval Vintra.
V Řecku je náramně spokojený, našel tam nový domov. V zemi úřadujících mistrů Evropy se prosadil i fotbalově. Hraje tam v jednom z nejslavnějších klubů, za Panathinaikos Atény.
Nastupuje v základní sestavě. Dokonce se dostal i do národního týmu, Řecko reprezentoval desetkrát. Start za český výběr ho už ani neláká.
"Jsem už víc Řek. A taky skoro Němec," usmál se, když líčil rodinné poměry.
Příbuzné má na severní Moravě, otec je Čech. "Ale rodiče teď žijí v Německu," vysvětloval.
Krajní obránce Vintra sleduje český fotbal už jen okrajově, trenérovi ani spoluhráčům radit nemohl.
V rodné zemi byl naposledy před pěti lety. Nebýt zápasu Poháru UEFA, neukázal by se ještě delší dobu. Ale příští návštěvu už má naplánovanou. "Do Albrechtic dorazím na Vánoce."
