Analýza navazuje na loňskou studii KPMG, podle které profesionální fotbal a na něj navázané aktivity přináší do českých veřejných rozpočtů 1,22 miliardy korun ročně (přečtěte si podrobnosti).
Studie, kterou na středeční konferenci LFA Forum představil Ondřej Špaček, srovnává využití potenciálu financování ligových soutěží v Česku, Slovensku, Rakousku, Polsku, Maďarsku, Belgii a Nizozemsku.
A pro český fotbal z ní nevyplývají veselá čísla. Například průměrnou návštěvnost mají nižší jen v Maďarsku a na Slovensku.
Analýza se zabývala i využitím potenciálu daných soutěží, ve kterém společnost KPMG počítala s atraktivitou soutěže či kupní silou.
„Návštěvnický potenciál české ligy je využit méně úspěšně než v případě referenčních evropských lig. Ze srovnání návštěvnosti ligových zápasů, které zohledňuje rozdílnosti mezi zeměmi, vychází nejlépe Nizozemsko, kde je potenciál využit 2,6krát lépe než v případě české ligy,“ konstatuje studie.
A pokračuje: „Mediální práva k české lize generují výrazně nižší příjmy než v referenčních ligách. Mediální práva rakouské a maďarské ligy jsou zhodnocena přibližně pětkrát, polské a belgické devětkrát a nizozemské soutěže téměř třináctkrát lépe. Výsledky z analýzy ukázaly, že i při zvážení toho, že nizozemská a belgická liga mají kvalitou soutěže a atraktivitou plných stadionů větší mediální potenciál na zahraničních trzích, je rozdíl mezi generovanými příjmy z poskytování mediálních práv v referenčních ligách tak vysoký, že lze konstatovat, že hodnota mediálních práv k české lize je výrazně podhodnocena.“
Podobně špatně je na tom česká liga také v oblasti získávání příjmů od sponzorů. V přepočtu na jednoho obyvatele je to v Česku jen devět korun, zatímco třeba v Rakousku pětadvacet a v Nizozemsku dokonce skoro padesát.
FaktaVybraná čísla z analýzy KPMG Průměrná návštěvnost Průměrná cena vstupenek Příjmy z poskytování mediálních práv na jednoho obyvatele |
Ale co s tím? KMPG navrhla tři řešení.
Zvýšení atraktivity soutěže. „V první české lize se ve srovnání s evropskými ligami hraje nízký počet zápasů. Při navýšení jejich počtu je možné se inspirovat atraktivními herními modely v zahraničních ligách. Ty zajišťují, že všechny kluby mají až do posledních kol motivaci hrát o výsledek a současně se zvyšuje počet těch nejatraktivnějších zápasů mezi nejkvalitnějšími týmy v soutěži.“
Ligová fotbalová asociace už na tom začala pracovat. Přesný model ještě není jasný, ale po třiceti kolech základní části (protože počet šestnácti týmů v lize zástupci soutěže měnit nechtějí) by následovala nadstavbová část, nejspíš ve třech skupinách.
„Hrajeme nejméně zápasů v Evropě a ze sportovního pohledu nám chybí víc těžkých zápasů. Potřebujeme hrací formát, který hráče víc prověří. Změny očekávám od sezony 2018/2019, pokud se kluby dohodnou,“ vysvětloval předseda LFA Dušan Svoboda.
Zvýšení kredibility soutěže. „Česká fotbalová liga se dlouhodobě potýká s nedůvěrou veřejnosti ve férový průběh soutěže. Sporné situace, pokud nejsou dostatečně transparentně vyřešeny, snižují kredit soutěže. V důsledku klesá zájem části veřejnosti a potenciálních partnerů o fotbalovou ligu. Systém rozhodování fotbalových zápasů musí být maximálně transparentní. Maximální otevřenost je předpokladem pro zvýšení důvěry v český profesionální fotbal.“
Podle zástupců českého fotbalu i na tomto pracují. Od února se ePojisteni.cz liga připojí k testování videorozhodčích (přečtěte si podrobnosti) a změny má za sebou rovněž komise rozhodčích, která po každém kole vysvětluje sporné momenty.
„Došlo ke změně v komisi rozhodčích. Nechci hodnotit její personální obsazení, ale pokládám za důležité, že se otevřela veřejnosti. Zveřejňuje maximální množství informací,“ zdůraznil Svoboda.
Kultivace fotbalového prostředí. „Základním předpokladem pro navýšení příjmů z prodeje vstupenek, partnerských smluv se sponzory a prodeje mediálních práv je rozšíření fanouškovské základny o perspektivní klientelu, která má o sport zájem a nyní není na stadionech dostatečně zastoupena. K rozšíření fanouškovské základny je nutné modernizovat stadiony, zvyšovat kvalitu a pestrost poskytovaných služeb a usilovat o kultivaci prostředí (nulová tolerance násilí či extrémistickým projevům na stadionech).
Také v této oblasti se situace postupně zlepšuje. Většina klubů se snaží své stadiony velebit, ale na druhou stranu stále existuje spousta míst, které standardům první ligy jedenadvacátého století neodpovídají.
