"Poslední dobou říkáme, že už musíme, ale teď už je to asi vážně poslední možnost," říká Ondrášek před nedělním duelem s Kladnem.
V Příbrami jste měl dost šancí na gól, ale trefil jste se až v samém závěru...
Měl jsem velkou šanci před poločasem. Šel jsem sám na branku ze strany, ale bohužel jsem to nezvládnul a prakticky z protiútoku jsme dostali gól.
Pak jste trefil i břevno...
Jo, Ferda to tam dobře rozjezdil. Já jsem si na centr naskočil, ale trefil jsem bohužel jen břevno. To snížení přišlo asi už hodně pozdě.
Ale na třetí pokus jste se přeci jen dočkal. Dá se to tak říct?
To jo, ale asi je to moc šancí na jeden gól. Nezvládli jsme to, ale musím to vzít na sebe. Ta první neproměněná šance asi zápas rozhodla.
Hráli jste na jednoho útočníka. To vám vyhovuje?
My jsme to hráli hodně v Čáslavi. Tam jsem dostal šanci díky tomu, že se zranil Dušan Nulíček. Teď jsme začali na jednoho útočníka, ale kluci to dobře doplňovali. Hrálo se mi docela dobře. Ve druhé půli tam šel ještě Luboš Meszároš, protože jsme dostali blbej gól do šatny. Hráli jsme na dva, byli jsme lepší, myslím, ale skončilo to, jak to skončilo.
Jaká je vlastně atmosféra v kabině?
Je taková, že jsme poslední, a tohle je asi naše poslední šance. Říkáme si to furt, ale teď to tak asi prostě je. Hrajeme samozřejmě každý za sebe, ale jde i o trenéry a celý realizační tým i o klub. Doufám, že přijde hodně lidí a že to zvládneme. Věřím tomu.
Kladnu se teď docela daří.
Znám tam Petera Mráze, se kterým jsme hráli v Čáslavi. Psali jsme si. Teď se jim daří a třikrát v řadě vyhráli. Ale já jsem mu prostě řekl, že my se chytneme taky, a chytneme se na nich. Jestli budu hrát, nebo budu, to je jedno. Prostě tam půjde jedenáct hráčů a uděláme všechno pro to, abychom je porazili.