„Mám ten moment pořád v hlavě, je to škoda,“ přiznal Havlík s jednodenním odstupem. „Chtěl jsem střelu tlačit hodně k tyči, aby se tam gólman nemohl dostat. Myslím, že přes hráče ani nic neviděl. Nakonec jsem to ale dal k té tyči až moc,“ povzdechl si.
I bez vstřeleného gólu ale pětadvacetiletý záložník zařadí utkání mezi životní zážitky. Za reprezentační jedenadvacítku sice odehrál 12 zápasů, ale v dresu seniorského nároďáku debutoval.
Česko - Skotsko 1:2, sympatický boj fotbalistů, dvě tyče a prohra z penalty |
Překvapivé nominace se dočkal během hektického víkendu, kdy původní složení reprezentace bylo nutné rozpustit po pátečním utkání na Slovensku kvůli obavám ze šíření koronaviru.
A narychlo poskládaný výběr fotbalistů z české ligy, z nichž téměř nikdo neměl reprezentační zkušenosti, obstál.
„Píšou mi známí, že jsme hráli dobře. Ohlasy jsou fajn, jen je škoda výsledku,“ mrzí Havlíka. „I když jsme měli jen jeden společný trénink, zvládli jsme hrát proti Skotsku vyrovnaný zápas. Ve druhém poločase jsme snad i byli lepší, nastřelili jsme tyčky, měli další šance, tak je i zklamáním, že jsme neurvali aspoň remízu.“
Nikdo z týmu přitom nevěděl, co od zápasu čekat. „Všichni jsme z toho byli nesví. Každý je zvyklý na jiný způsob hry a na nějaké sehrání nebyl vůbec čas, vše bylo strašně narychlo. Hlavně jsme si řekli, ať to neskončí nějakou ostudou, debaklem,“ poznamenal Havlík. „Možná jsme výkonem překvapili i sami sebe. Myslím, že jsme se semkli a všichni to odjezdili na sto procent. Snad jsme ostudu neudělali.“
Cenit si může i toho, že s provizorní reprezentací málem bodoval proti týmu s řadou hráčů z anglické Premier League.
„Když jsme se s Honzou Juroškou (další nominovaný reprezentant, který byl ještě na jaře ve Slovácku) před zápasem dívali na kádr Skotska, docela jsme se smáli, kdo proti nám bude hrát. A i na hřišti pak bylo vidět, že mají vysokou kvalitu. Byli rychlí,“ líčí slovácký hráč.
Havlík odehrál ze zápasu 80 minut, kromě střely do tyče ještě krátce poté přihrál do gólové šance Peškovi a celkově předvedl ve středu zálohy kvalitní výkon.
Stal se vůbec prvním hráčem, který byl do české reprezentace povolán ze Slovácka. „Fakt?“ podivil se. „Jsem rád, že jsem dostal tu šanci, užil jsem si to na sto procent. Zřejmě to bylo naposledy,“ uvažuje.
 |
Dveře do národního týmu si však Havlík předvedenou hrou rozhodně nezavřel, naopak. „Určitě to beru jako motivaci na sobě dál pracovat. Jak říkáte, nikdy neříkej nikdy. Tak uvidíme. Je pravda, že koronavirus teď všechno fakt hodně zamotává,“ připomněl.
Ráno po utkání už se ale hlásil na tréninku domovského Slovácka. „Trenér Svědík mi k zápasu řekl svůj názor. Že jsem nehrál špatně, že jsem podal dobrý výkon, ale že si myslí, že mám i na víc,“ tlumočil Havlík slova klubového kouče. „Vidí nás na tréninku, ví, co v nás je, a chce z nás dostat maximum.“
Nyní mu ještě zbývá vyřešit, kam umístí svůj zápasový dres, který mu bude připomínat cenný start. „Ještě jsem nad tím nestihl přemýšlet. Ale rozhodně nezůstane někde ležet, aby se na něj jen prášilo,“ ujistil.
