Bylo horko.
Takové horko, že vám krůpěje potu propotí košili, jen co vystoupíte z auta.
Klika, že od Atlantiku foukalo, dalo se tak trochu zchladit.
Dobové zpravodajství iDNES.cz |
Ale bude vám taková drobnost vadit, když za pár hodin spatříte nejkrásnější zápas, který vám kdy fotbal mohl nabídnout?
Je to právě 15 let, kdy Češi v nezapomenutelné přestřelce otočili utkání s Nizozemskem na mistrovství Evropy.
Z 0:2 na 3:2.
S nádhernými góly.
S kouzelnými manévry trenéra Brücknera, který v nouzi střídal už po čtyřiadvaceti minutách a končil zápas úplně bez obránců.
„Ve srovnání s tímhle zážitkem budou všechny další ostatní zápasy jako epizody ze seriálu Derrick vedle Pána prstenů,“ rozplýval se belgický deník La Derniere Heure.
Jak reagovali fanoušciDiskuse po vítězství Čechů   "Absolutní fotbal! Fanoušek by těžko napsal lepší scénář." "Do včerejška jsem nevěděla, proč ti chlapi ten fotbal tak žerou, teď to vím." "Tak to bola sila! Taky fantasticky futbal som snad este v zivote nevidel." "Čert vem chyby v obraně, ale ta útočná smršť, to byla prostě paráda." "Já snad dnes neusnu a vyrazím ještě do města na pár kusů..." |
Česko mělo sexy reprezentaci. Reprezentaci, která měla dojít až na vrchol. Když ne tehdy, tak kdy jindy?
Se statečným kapitánem Nedvědem, s mazaným záložníkem Poborským, s nezištným obrem Kollerem, s báječně střílejícím Barošem a všemi dalšími hrdiny, za kterými až na druhý konec kontinentu do Portugalska cestovala karavana nadšených fanoušků. „Vysoký jalovec, vysoký jako já,“ zpívali si, když jim bylo blaženě.
Vážně tomu chybělo jen zlato. Zlato, o kterém bych mohl vyprávět dětem a pak vnoučatům, protože tenhle měsíc neměl chybu. Až na tu v semifinálovém prodloužení proti Řecku.
Jak se rozjel koncert
Tehdy 19. června 2004 volno nebylo. Pestrobarevné sedačky v Aveiru byly připraveny na velký zápas, při kterém česká trikolora rychle zbledla. Za dvacet minut byla vyšisovaná až běda. Prohrávala 0:2.
Brankář Petr Čech, tehdy ještě bez přilby, protože do osudového zranění hlavy zbývaly dva roky, nemohl dosáhnout na přesné zásahy Boumy a bombarďáka Van Nistelrooije. Česká obrana kolabovala, drobný rakeťák Robben si na křídle dělal s Grygerou, co chtěl, na tribuně mi bylo ouvej: „Co o takové tryzně budu psát?“
Odpověď přišla od trenéra Brücknera, který si posunul šedivé vlasy na patku a houknul na náhradníka Šmicera: „Připrav se!“
Než se stačilo vystřídat, vykouzlil Baroš gól naděje pro Kollera. A začal koncert, který když si ještě dnes pustíte ze záznamu, naskočí vám po těle husí kůže.
Prestižní agentura Reuters napsala, že se ještě nikdy na mistrovství Evropy neobjevila taková show. Show, která mohla skončit jakkoli.
Byl to stejně nevyzpytatelný zápas jako stříbrný míč Roteiro, se kterým se Euro hrálo. Trenér Brückner o něm nakvašeně řekl, že je jako z opičí kůže. Balony létaly, kam se jim zachtělo. Naštěstí většinu střel pochytal famózní Čech a dvě se zastavily o tyč.
Třeba ta ve 32. minutě svištěla do pravého růžku. Přesně a nezadržitelně. „V tu chvíli jsem si říkal: Je to tam!“ vzpomínal asistent Miroslav Beránek ve čtvrtletníku Football Club. Byla to vteřina, v níž kotel českých fanoušků zmlknul a John Heitinga už se radoval, že vstřelil nejkrásnější gól kariéry. Jenže Čech se ve vzduchu protáhl jako tětiva, vytrčil levou dlaň až pod břevno a třemi prsty zázračně balon vytlačil.
Trenére, kde máme obranu?
O čem se psalo |
Byla to smršť všeho krásného, co dokáže fotbal nabídnout. Alespoň z českého pohledu, protože Nizozemci lamentovali. Vadilo jim, že rozhodčí přehlédl Ujfalušiho penaltový faul, zatímco Heitingu po druhé žluté kartě vyloučil.
Nejvíc to schytal trenér Dick Advocaat, který po hodině udělal osudový renonc. Vystřídal nepolapitelného Robbena, neboť si myslel, že na křídle ztrácí drajv. Byl to omyl, což oranžová vlna v hledišti ihned doprovodila pískotem.
Češi vycítili, že TEĎ je ta chvíle.
Během poslední půlhodiny hráli prakticky bez obránců, všichni se hrnuli kupředu a střední záložníci Rosický s Nedvědem se tázavě dívali na Brücknera: „Trenére, co se to děje? Za námi už nikdo není!“
Vyrovnání tentokrát Koller daroval Barošovi hrudníkem, Nedvěd neskutečnou pumelicí z pětatřiceti metrů málem zlomil břevno a tři minuty před koncem to přišlo.
Zasloužený, velkolepý a magický gól na 3:2.
Kdyby brankář Van de Sar vyrazil Heinzovu střelu před kohokoli jiného, mohli jste si být jistí, že přijde dorážka. Prásk na bránu a buď to vyjde, nebo ne. Jenže Karel Poborský byl umělec: „Většinu věcí řeším fintou, ne brutální silou. Nejsem žádný pořez.“
Naštěstí.
Přiznávám, že tehdy bylo těžké na novinářské tribuně nefandit. V transu jsem vstal ze židle ještě dřív, než Vladimír Šmicer dostal kouzelnou přihrávku a uklidil ji do prázdné branky.
Proč? Přece bylo předem jasné, že to Poborský udělá.
Už je to patnáct let.
Patnáct let, co Češi vyhráli prohraný zápas a z prvního místa postoupili do čtvrtfinále Eura.
Patnáct let, co si trenér Brückner znovu upravil patku a spokojeně prohodil: „To jsem si dneska dobře zakoučoval.“
Co dnes dělají: Češi, kteří pokořili NizozemskoPetr Čech (odchytal celý zápas): V létě uzavřel parádní kariéru. Teď bude ředitelem v Chelsea. Zdeněk Grygera (střídán ve 24. minutě): Prošel Spartu, Ajax i Juventus, teď je manažerem ve Zlíně. Martin Jiránek (odehrál celý zápas): Svalovec z obrany skončil s velkým fotbalem loni v létě, ale ve čtyřiceti dál kope ČFL v Radotíně. Tomáš Ujfaluši (odehrál celý zápas): Hraje pro zábavu, registračku má ve Staré Vsi. Často je hostem televizních studií. Marek Jankulovski (odehrál celý zápas): Další funkcionář. Doma v Ostravě je sportovním ředitelem.  Karel Poborský (odehrál celý zápas): Úspěšně podniká a válí za starou gardu Manchesteru United. Tomáš Galásek (střídán v 64. minutě): Nenápadný dříč je teď asistentem u reprezentačního áčka. Tomáš Rosický (odehrál celý zápas): Jako sportovní ředitel se snaží Spartu vyvést ze tmy. Na hraní za Šestajovice mu nezbývá čas. Pavel Nedvěd (odehrál celý zápas): Persona. V Juventusu je viceprezidentem a váženou osobou. Milan Baroš (odehrál celý zápas, dal gól na 2:2): Poslední držák, kariéru v Baníku zřejmě ještě natáhne. Jan Koller (střídán v 75. minutě, dal gól na 1:2): V Monaku hraje tenis i fotbal: za tým hradní stráže. Vladimír Šmicer (nastoupil ve 24. minutě, dal gól na 3:2): Hraje za legendy Liverpoolu a užívá si život. Marek Heinz (nastoupil v 62. minutě): Po kariéře se vrátil do Olomouce, je asistentem u týmu do 19 let. David Rozehnal (nastoupil v 75. minutě): Hraje a trénuje v Kožušanech v 1.B třídě, věnuje se charitě. Karel Brückner (trenér): Už deset let netrénuje, v listopadu mu bude 80. Baví ho historie a vážná hudba. |
