Je možné, že ani v sobotu Romelu Lukaku, nejlepší střelec v historii belgické fotbalové reprezentace, nedá v kvalifikaci o světový šampionát v Kataru Česku gól.
Ale pište si, že bude vyhrávat souboje a soupeři od jeho mohutného těla budou občas odpadávat.
190 centimetrů.
Přes 90 kilo.
Tohle bude bolet.
„Pro mě je teď Lukaku na své pozici nejlepší na světě,“ tvrdí Christian Vieri, bývalý italský reprezentant a kdysi nejdražší hráč planety. „Nedá se bránit. Nikdo jiný v sobě nemá takovou sílu a zároveň rychlost. Ani Lewandowski, ani Haaland, ani Suárez. Lukaku je bestie!“
Češi to vědí, proto musí vymyslet plán, jak obrovitého bombera zastavit. Recept zná málokdo: za posledních 11 zápasů v belgickém dresu nasázel Lukaku 13 gólů.
Ten poslední ve středu proti Walesu, z penalty. Napálil balon levačkou k tyči a na oslavu zatnul pěst, až bylo vidět, jak se mu pod bílým dresem rýsují bicepsy.
A to prosím za poslední dva roky shodil sedm kilo. Prý díky tomu, že z jídelníčku vyškrtl kalorické bomby: oblíbenou pizzu hawai a špagety carbonara.
Vlastně je zázrak, že z Lukaka vyrostl takový silák, protože jako kluk často trpěl hladem.
Rodiče utekli do Belgie z Konga za lepším životem, ale žádná paráda to dlouho nebyla, přestože táta Roger si až do čtyřiceti vydělával fotbalem v nižších belgických soutěžích.
ONLINE: Česko vs. Belgiepodrobná reportáž v sobotu od 20:45 |
„Každý den jsme měli chleba s mlékem. To bylo normálka, nepřišlo mi to divné,“ vzpomínal Lukaku později. „Ale jednou jsem přišel domů ze školy a viděl mamku, jak ředí mléko vodou. Prostě jsme neměli dost peněz ani na další krabici mléka. Tušil jsem, že jsme chudí, ale v tu chvíli mi došlo, že je to horší. Že jsme úplně na mizině.“
Tehdy mu bylo teprve šest. Ale hned si předsevzal: do deseti let se budu živit fotbalem, abych se o rodinu postaral. V šestnácti ze mě bude profík!
Sekl se jen o jedenáct dní.
Další belgické hvězdyNa koho pozor
|
Psal se 24. květen 2009, když poprvé naskočil za áčko Anderlechtu Brusel. Rovnou v zápase o titul proti Standardu Lutych.
Od té doby šlo všechno až neuvěřitelně rychle.
Ještě pořád mu bylo šestnáct a už byl s patnácti góly nejlepším ligovým střelcem.
V sedmnácti debutoval v reprezentaci.
V osmnácti přestoupil do Chelsea, které odmala fandil.
Až v Londýně se kariéra zasekla, ale jen na chvíli: na hostování ve West Bromwichi palba pokračovala, stejně jako po přestupu do Evertonu, kde se lepšil každým zápasem.
„Když k nám přišel, nedokázal ještě úplně využít svou postavu,“ líčil tehdejší spoluhráč Arouna Koné. „Já se mu snažil vysvětlit, jak na to, a on pozorně poslouchal, jako vzorný student. Postupem času soupeře začal na hřišti bourat.“
Je fakt, že teď Lukaku občas vypadá, jako by ho poháněl spíš vztek než radost ze hry. Jako by měl chuť soupeře rozdrtit, zničit, zadupat.
I v tom se odráží zážitky z dětství. Touha to někam dotáhnout, všem navzdory. Třeba soupeřům, kteří odmala zpochybňovali jeho věk.
Když v žáčcích kopal za Lierse, sázel jeden gól za druhým a protivníci se vztekali: Kde se tady ten habán vzal? Kolik mu je? Ať ukáže rodný list!
58 gólů nastřílel Lukaku za národní tým. Belgie neměla většího bombarďáka |
Lukaku, rodák z Antverp, jej míval raději vždycky po ruce, a nechával mezi pochybovači kolovat.
O to víc toužil být nejlepší.
„Kdykoli jsem si šel zakopat za barák, bylo to pro mě jako finále mistrovství světa,“ popisoval. „Kdykoli jsem kopl do balonu, měl jsem chuť protrhnout síť. Žádné fintičky, žádné parádičky. Hlavou mi vždycky běželo: Já vás zničím!“
S tímhle přístupem to dotáhl tak daleko, že za něj kluby celkem zaplatily už skoro šest miliard korun. Po Evertonu patřil Manchesteru United, teď Interu Milán.
Už jen to je důkaz, jaké síle budou Češi v sobotu čelit.