Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


České hvězdy prožívaly v klubech odlišné premiéry

29 2006
Praha - Tomáš Rosický včera na reprezentačním srazu popisoval sobotní premiéru v anglické lize. „Necítil jsem se vyloženě špatně, ale musí to být lepší,“ říkal záložník, který odehrál za londýnský Arsenal 66 minut při porážce 0:1 na hřišti Manchesteru City. Měl pravdu, byl to průměrný debut. Český fotbalista v něm ani nezklamal, ani nezazářil.

Ligová premiéra v novém dresu, to je ošidná věc. Ani sám hráč asi dopředu neví, zda jeho výkon poznamená touha ukázat se, nebo nervozita.

Záleží to zřejmě na povaze. Milan Baroš už dvakrát v Anglii prokázal svou bezstarostnost. V září 2002 nastoupil útočník poprvé v Premier League za Liverpool a hned se senzačně dvěma zásahy zasloužil o výhru 3:2 v  Boltonu.

„Bylo to nádherné, jsem strašně šťastný,“ říkal Baroš, jehož mobil po zápase vybila lavina gratulací. „Řehot trenéra Gérarda Houlliera mohl být sotva hlasitější,“ napsal tenkrát list The Sun. Houllier totiž Baroše podržel navzdory kritice některých odborníků.

Houllierův nástupce Rafael Benítez se však českého dravce zbavil, a tak Baroš udělal radost kouči Aston Villy. Před úvodním zápasem za tým z Birminghamu si na sebe fanoušci navlékli dresy se jmenovkou „Baros“ a nadšeně vybuchli, když útočníkova blesková pravačka zařídila výhru 1:0 nad Blackburnem.

Barošova kariéra v Aston Ville zatím vyznívá spíš rozpačitě, ale její začátek byl famózní. Pavel Nedvěd to měl úplně naopak. V Juventusu, kam přišel za miliardu a půl korun, se v létě 2001 rozjížděl šedivě. O dva roky později se v jeho dresu stal nejlepším fotbalistou Evropy.

Šedivý rozjezd přišel poslední srpnovou neděli, kdy Juventus začínal tehdejší ročník Serie A proti nováčkovi z Benátek.

Před utkáním vzal záložník šálu v černobílých barvách klubu a s ní kynul vlajkonošům. Lidé řvali nadšením, ale v utkání, které skončilo jasně 4:0 pro Juventus, se Nedvěd ještě jejich miláčkem nestal.

„Dostal jsem se často ke střelbě, ale z přemíry snahy mi nic nevyšlo,“ uznal sebekriticky. Následně ho ještě čekala muka na antidopingové kontrole. „Vypil jsem tři litry vody a dvě koly, ale pořád jsem ze sebe nemohl nic dostat,“ říkal vyčerpaně.

Nedvěd se tenkrát složitě v novém klubu adaptoval, což odnesla i reprezentace, jež nepostoupila na světový šampionát 2002.

Hrozí teď něco podobného s Rosickým, který má převzít vůdčí roli Nedvěda? „Pro reprezentaci je dobře, že jsem za Arsenal odehrál aspoň jeden zápas,“ ujišťuje záložník.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze