"Jsme tu naposledy, takový nezájem," vztekal se Milan Rohan ze Slaného a podával synovi housku se salámem.
Malý Honzík se těšil, jak se mu hráči podepíšou na dres, místo toho mezi rukama žmoulal netknutý plakát mužstva, který dostal: "Stejně si ho pověsím v pokojíku."
Byla to nešikovná chvilka. Na hřišti se nedělo nic dramatického, žádné střely na branku, žádná hra, jen protažení. Fanoušci stáli tiše v hledišti, neskandovali, neměli důvod zařvat si "gól". Možná si jich hráči ani nevšimli.
Přesto dopolední scénka vystihuje, v jaké izolaci žije reprezentace v Portugalsku. Fanoušci se k ní téměř nedostanou, během dvou týdnů se konala jediná malá autogramiáda. Hráči si ji vymohli. Pro podpisy přišlo pár dětí, od té doby se fotografie ve štosech válejí v tiskovém sále.
"Fanoušků si moc vážíme, po zápasech jim kluci házeli dresy," říkal generální sekretář svazu Petr Fousek. "Ale autogramiády a další akce s hráči? Ne! Soustředíme se na fotbal, na sportovní cíle. Věřím, že to lidé pochopí."
O národním týmu běží po Portugalsku dvě zprávy: hraje fantastický fotbal a má uzavřenou komunitu. "Možná bychom pro fanoušky mohli dělat víc, když za námi jeli takovou dálku," připustil obránce Marek Jankulovski.
Jiné výpravy chystají show, podpisové akce, Angličané byli podpořit postižené děti v nemocnici, Švýcaři rozdávají šály a portugalským hráčům mohou diváci pokládat otázky rovnou do hotelových pokojů.
Češi nic. Jen klid uprostřed golfového hřiště Penha Longa, každý druhý trénink zavřený. V hotelu mohla Česká televize natáčet pouze bez přítomnosti hráčů. "Myslím, že byste mohli být víc otevření. Fotbal je kšeft. Lidé by vás měli rádi ještě víc," všiml si Miguel Hugo, novinář z portugalské agentury, který o českém týmu denně píše.
Den po slavném postupu do čtvrtfinále bylo na tiskové konferenci pouze pět cizích novinářů. Přitom na každém sezení s Angličanem Beckhamem si reportéři šlapou po hlavách, aby se dostali do sálu.
"Není to pro vás frustrující, pane Brücknere?" ptal se jeden reportér českého trenéra. "Ne, nevadí mi to," odpověděl. Spíš naopak: trenérovi se to líbilo.
Právě Brückner si žádá klid. Nechce nechat hráče ničím rozptylovat. Ráno trénink, pak do hotelu, odpoledne rehabilitace, to bývá den fotbalistů.
 Fanoušci se na trénink českých fotbalistů nedostali. |
