Za pár dnů osmnáctiletý student a fotbalista v jedné osobě se do školy vydal bohatší o zkušenosti z tréninkového pobytu, na který ho vedení Celtiku pozvalo.
Jsou první dojmy z takového klubu ohromující?
Tak bych to neřekl, i když vše bylo perfektně zorganizované, trénovali jsme ve výborném sportovním centru, viděli jsme derby mezi Celtikem a Rangers. Poznával jsem nové prostředí, u toho trénoval, spíš bych řekl, že to bylo užitečné.
Jak jste k pobytu v Celtiku vůbec přišel?
Abych pravdu řekl, tak to nevím, ale vím, že to bylo hrozně narychlo. Týden před odletem mě manažer upozornil, že by něco takového mohlo nastat, předtím vůbec nic. A po týdnu se ozval podruhé, že druhý den letím.
Ale na takové akci se chce člověk určitě předvést, podobná příležitost se už nemusí opakovat. Nechyběl čas na přípravu?
Možná to takhle bylo lepší, alespoň jsem nebyl tak nervózní. Jel jsem tam vlastně trénovat, na to jsem snad připraven stejně byl, i když jsem předtím krátce marodil.
Bral jste to jako velkou zkoušku a jak probíhala?
Normálně jsme trénovali a odehráli jsme tři zápasy.
Je trénink v Celtiku odlišný od těch, které absolvujete u nás?
Trénovali jsme s tamní devatenáctkou, kluci byli o něco starší než my a jejich technická úroveň je asi podobná jako u nás. Také trénink je zhruba stejně náročný, většinou s míčem. Rozdíl však vidím v jejich kondici. Vydrželi by na hřišti jezdit snad dva zápasy.
Vy jste také hrál, jak vám to šlo?
Dva soupeři byli seniorské týmy tak na úrovni naší divize, třetí mládežnický. Dařilo se mi hlavně ve dvou, kde jsem hrál svůj post. Jsem defenzivní záložník, takže chtěli, abych pomáhal obraně a vyjížděl dopředu, to mi vyhovovalo.
Jak se klub stará o takové hráče, kteří přijdou na několik dní na zkušenou? Zahrne je luxusem?
To určitě ne. Byl jsem tam společně s ostravským brankářem Mokrohajským, oba jsme bydleli společně u jedné rodiny, každý měl svůj pokoj. Jen před tréninkem pro nás poslali taxík.
Kdo je Jan Hable Sedmnáctiletý fotbalista Hradce Králové, který pochází z Nového Města nad Metují. Letos byl členem české reprezentace do 17 let, která získala na mistrovství Evropy této věkové kategorie stříbrnou medaili. Přestože může tento a příští fotbalový ročník hrát za dorost, byl v létě zařazen do přípravy druholigového A-týmu Hradce. Za něj odehrál několik přípravných utkání, ale v druholigových zápasech se na hřišti neobjevil, většinu podzimu hrál za rezervu v české fotbalové lize. Minulý týden byl na tréninkovém pobytu v Celtiku Glasgow. Studuje stavební průmyslovku v Hradci Králové. |
K áčku Celtiku, kterému se letos daří v Lize mistrů, jste se nedostali?
Několikrát vedle nás trénovali, když byla chvilka, tak jsme to sledovali. A také jsme byli na derby s Rangers, což byl opravdu zážitek. Ne nadarmo se říká, že Celtic má nejlepší fanoušky na světě, atmosféra byla skvělá, to se nedá ani snad popsat.
V Celtiku hraje Jiří Jarošík, byl čas na to se s ním sejít?
Byl a mám z toho ten nejlepší dojem. Jirka se výborný kluk, se kterým se dá o všem mluvit. Provedl nás městem, vzal na večeři, paráda.
Přes týden jste sice v Hradci Králové na internátě, ale dovedete si představit, že byste se v dohledné době vydal do Celtiku? Pokud by byla šance.
Asi bych si s tím poradil, i když člověk až tam pozná, jak třeba musí zlepšit angličtinu. Ale tato otázka je na velké zvážení. Třeba tréninkové podmínky. Tam bych byl s vrstevníky, v Hradci už trénuji s áčkem a někdy mám pocit, že hlavně od zkušených hráčů se dá naučit víc. Samozřejmě jít do Celtiku by asi byla motivace.
Podle manažera se vám tam dařilo a existuje možnost dalšího pobytu v létě. Co o tom víte vy?
Zatím netuším nic. Chválili nás, své jsme si tam odehráli, říkali, že nás budou dál sledovat. Ale nic víc.
Přestože ještě druhou polovinu a celou příští sezonu můžete být v dorostu, máte za sebou půlrok mezi muži. Jak jste snad nejtěžší přechod mezi fotbalovými kategoriemi zvládal?
Hodně mi pomohl, hlavně možnost trénovat s áčkem byla výborná. A pak si také člověk zvykal, že v seniorech je to psychicky náročnější.
Většinu podzimu jste odehrál v třetiligové rezervě Hradce, jak to bude na jaře?
Mluvil jsem s trenérem áčka, bere mě opět do přípravy, šanci prý určitě dostanu.
Odchod z Hradce do zahraničí? Moc jich není Hradec Králové - Pokud Jan Hable dostane šanci a odejde v následujících měsících do zahraničí, napodobí Jaroslava Plašila a stane se tak druhým borcem hradeckého klubu, který se vydá za fotbalem ještě v dorosteneckém věku. Plašil na tom byl před lety podobně. Ještě jako dorostenec nakoukl do prvního týmu mužů a pak vyrazil do Monaka. Tam několik let čekal na svoji příležitost, půlrok strávil na hostování v druholigovém Créteilu a po návratu se stal stabilním hráčem monackého mužstva. Navíc by se Hable přidal k několika málo fotbalistům, kteří do zahraničí vyrazili přímo z Hradce. Klub z východních Čech sice měl a má řadu bývalých hráčů v zahraničním angažmá, ale ti se k němu dostali po působení v jiných klubech. V Česku Tady mají hradečtí hráči nejlepší zkušenost z pražskou Slavií. Začal to ještě za éry komunismu Luboš Kubík, poté ho následovali Frýda, Ulich. Skácel a naposledy Piták, jenž v létě ze Slavie přestoupil do rakouského Salcburku. Některým hradeckým hráčům pomohla do zahraničí také pražská Sparta, přes ni tam odešli například Němeček a Lokvenc. |