„Teď musíme udělat maximum pro to, abychom žili dál,“ řekl trenér Karel Jarolím.
Trefil to přesně. Zásadní rozhodnutí teprve bude muset udělat, až se bude pokračovat.
V červnu v Norsku.
V září v Severním Irsku.
V říjnu v Ázerbájdžánu.
Kvalifikace se ocitla v polovině a Češi stále ztrácejí, zůstávají v situaci, kdy už nesmějí zaváhat. Leda snad 1.září s neohroženým Německem. Druhé je Severní Irsko, třetí Česko ztrácí dva body.
„Podstatné je, že pořád máme o co hrát,“ zopakoval Jarolím, když se v neděli večer dohrálo v maličkém San Marinu.
Reprezentace navázala na druhý poločas přáteláku s Litvou (3:0) a po pár dnech znovu nadělovala. Můžete namítnout, že převálcovat nebohého trpaslíka umí každý, ale není to tak automatické, jak si možná myslíte. Ani San Marino si přece góly nenastřílelo samo.
Češi díky pětigólové smršti předvedli nejlepší poločas reprezentační historie a přivezli nejvyšší výhru z venku 6:0. Zásadní zpráva ovšem zní: Už zase mají tvář!
Trenér Jarolím, který převzal mužstvo v rozháraném létě po zpackaném mistrovství Evropy, po zkušebním období přestal testovat. Bohužel v době podzimního zkoušení se doma dvakrát remizovalo 0:0, takže teď se musí dohánět.
„Čekají nás krásné zápasy a myslím, že se o budoucnost nemusíme bát,“ tvrdil kapitán Tomáš Sivok.
Je příjemné vědět, že v poslední sestavě byli jen dva třicátníci (Sivok a Gebre Selassie), čili mládí vpřed!
Slávista Barák (ročník 1994) drží mimořádnou startovní bilanci 3 zápasy/3 góly. Levý záložník Jankto (1996), což je nový pomocník z Udine, se v úvodních dvou startech uvedl gólem a dvěma asistencemi. O pozici trvalé útočné jedničky si říká Schick (1996), který tentokrát nehrál kvůli bolavému kotníku.
Svěží vítr je vždycky potřeba, když chcete napnout plachty.
Po sedmi měsících, kdy je nový trenér ve funkci, se utvrzujeme v Jarolímových prioritách. Není-li to nutné, nesahat do ověřeného. Při tréninku hledat nové variace pro ofenzivní kombinace. Nechávat na hrotu jednoho útočníka. A hlavně pracovat, pracovat, pracovat!
„Chci, aby hráči byli pořád ve střehu,“ říká. Přílišný klid přináší uspokojení a uspokojení se časem mění v ledabylost. To si Češi nesmějí dovolit. I v San Marinu opadlo napětí až při skóre 5:0. To kouč Jarolím dorazil do šatny a na chvíli z něj spadla maska přísňáka: „Kdyby byl takový každý zápas, bylo by to výborné. Pánové, užijte si zbytek, ale buďte obezřetní.“
Je jasné, že zbytek kvalifikace bude nepoměrně složitější, protože půjde o všechno. Ovšem březnová rozcvička by měla bodnout.
Na některá problematická místa si národní tým stále musí dát bacha. Zatím se nenašel stálý partner pro stopera Sivoka (Brabec, Kalas, Suchý?), za neúnavného Daridu neexistuje náhrada a nevíme, co udělá daleké cestování s formou čínského ambasadora Dočkala. Naděje však ožila, tak si ji hýčkejme.
