Jeho jméno zní Ladislav Šrůtek, nikdo mu však neřekne jinak než "Larry". A při mistrovství světa hráčů do dvaceti let využil nabídku organizátorů FIFA, kteří v Kanadě hledali někoho, kdo umí dobře česky, aby dělal českému týmu při turnaji překladatele a průvodce.
V zaměstnání si vzal kvůli tomu dovolenou, původně čekal práci pouze na pár dní. Senzační postup českého týmu až do bojů o medaile jej však zaskočil.
"Dovolená už se protáhla na čtyři týdny. I trenér Soukup se mě už ptal, jestli mě z práce nevyhodí. A když nás nedávno natáčela kanadská televize, tak jsem se jich šel zeptat, jestli to budou vysílat i v Ottawě, aby si mohla manželka ověřit, že ještě žiju," vyprávěl Šrůtek v sobotním rozhovoru pro Český rozhlas 1 Radiožurnál.
"Pro někoho je hezká dovolená někde u vody, ale pro mě tohle byla životní událost," přidával.
Šrůtkovy začátky v Kanadě nebyly před čtyřiceti lety snadné. Jeho snoubenka tehdy zůstala ještě dva roky v Čechách.
On sám po emigraci začínal pracovat ve skladu, poté v železárnách, chvíli studoval a nyní je zaměstnán ve firmě, která vyrábí přístroje k léčbě rakoviny.
Českou hymnu za tu dobu nezapomněl, když ji však slyšel při zápasech na šampionátu, byl dojatý.
"Hymnu slyším často. Jenže stát na hřišti vedle těch kluků, to je přece něco jiného," vysvětloval. "Ale zvládl jsem to," usmívá se.
Návrat do party českých mladíků mu však nadělal i poněkud úsměvné problémy.
"Když jsme někam šli, napadalo mě, že si zajdu vyměnit peníze, pak jsem si uvědomil, že jsem ve své zemi," říkal pobaveně.
"Pro mě je to s Českem a Kanadou stejné jako mít rád dvě holky. Obě jsou stejně hezké a vy se nemůžete rozhodnout. Ale nemůžu být jako cikán, abych každý rok měnil zemi.Můj domov už je Kanada. Nejlepší by bylo, kdybych si mohl vzít Českou republiku sem, dát ji doprostřed a obklopit ji Kanadou."
