Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Caniggia, muž plný extrémů

14 2002
Praha - Claudio Paul Caniggia dostal od života už tolik ran. A tolik nových šancí. Jeho matka, trpící depresemi, před šesti lety skočila z pátého patra. Zabila se. On, milionový útočník s přezdívkou Pták? Strávil mimo jiné den ve vězení na Floridě, protože ho chytili, jak vyměňuje cedulky s cenami luxusních bot. Místo 339 dolarů chtěl platit jen 145. Nebo: v Argentině na něj byl vydán zatykač za napadení fotografa. „Jen jsem ho žďuchnul - a teď vypadám jako terorista,“ stěžoval si.

A nebo: půl roku nesměl hrát fotbal kvůli tomu, že mu při dopingovém testu našli v krvi kokain. Nahoru a dolů, jen v extrémech létá život argentinského fotbalisty.

Bohém s blonďatou hřívou, která mu při zápasech neposedně padá do očí, v pondělí přiletí se skotským klubem Glasgow Rangers do Prahy. V úterý se postaví proti Viktorii Žižkov v prvním kole Poháru UEFA.

I v pětatřiceti, kdy jiní útočníci už dávno končí s kariérou nebo se v sestavě postupně zatahují až na místo libera, mu zůstává obrovská rychlost. Toho si všimne každý.

Upoutal na sebe i při letním mistrovství světa, i když seděl jen na lavičce. Argentina se trápila se Švédskem a rozzuřený Caniggia to nevydržel. „Na rozhodčího jsem křikl, že je zkurvysyn,“ přiznal po utkání na rovinu.

Caniggia i jako náhradník dostal červenou kartu, dvouzápasový trest a pokutu 25 tisíc korun.

Byla to zřejmě jeho poslední akce s reprezentací, ale nezahrál si ani minutu. Přitom se na šampionát tak těšil. Místo neměl jisté, navíc marodil s kolenem. Ale trenér Bielsa mu věřil.

„Bielsa je statečný muž,“ řekl Caniggia novinářům, když se o nominaci dozvěděl. Nakonec všechno dopadlo smutně, pro hráče i opěvovanou Argentinu, která nepostoupila ani ze skupiny.

Nebylo to první Caniggiovo vyloučení na mistrovství světa. V Itálii 1990 dostal v semifinále druhou žlutou kartu za úmyslnou ruku, čímž přišel o bitvu ve finále. Jeho kariéra je vůbec ságou o odvaze, ale také hlouposti. V roce 1985 začínal v River Plate a pak už to šlo ráz naráz. Italské kluby Verona, Bergamo, AS Řím a portugalská Benfika.

Když se pak vrátil do rodné Argentiny a hrál za Boca Juniors, byla z toho velká sláva. Za každý odehraný zápas pobíral víc než milion korun, ale hlavně se po letech v jednom mužstvu setkal s legendárním Diegem Maradonou, jedním ze svých nejbližších přátel.

Po každém gólu se dlouze líbali, to byl jejich zvyk. Tedy až do doby, kdy Caniggiova manželka prohlásila o Maradonovi, že je homosexuál.

„Někdy mám důvod se domnívat, že Diego a můj muž jsou milenci. Musí to být láska dlouhých vlasů a velkých svalů,“ rýpla si v televizi.

Všude zažil Caniggia krásné zápasy i ostudné pády. Když před dvěma lety překvapivě přestoupil do skotského Dundee, napsal list The Guardian: „Město tak naposledy pobláznili jen Sinatra a Beatles.“

Před rokem útočník přestoupil do Glasgow Rangers. Po boku mu zůstávají tři děti a nádherná, ale náladová manželka Marianna, argentinská modelka. Ve Skotsku jí koupil zámeček, aby se cítila jako doma.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze