Bývalý sudí v Česku ustál všechna podezření z nekalostí. Sám na přímou otázku, zda vzal ve fotbale úplatek, odpovídá: "Kdybych vám řekl, že nevzal, nemohl bych se podívat do zrcadla."
Pučka dostihla až aféra s napomáháním korupci ve slovenské lize. Po odsouzení civilním soudem k pokutě 70 tisíc korun odešel Puček z role manažera Slavie.
Přesto se stále pohybuje v její těsné blízkosti a šéf klubu Tomáš Rosen netají, že by ho do oficiální role rád vrátil. "Ale to by vás chytil amok," líčí Rosen, proč váhá.
Rosenovi, kamarádovi muže s problematickou pověstí, vadí, že je Puček očerňován; prý neprávem. Nejen proto mu přijde absurdní aféra, o níž minulý týden informovala MF DNES.
Připomeňme, že šlo o zápas Ondrášovka Cupu mezi Zábřehem a Hlučínem, v němž sudí chybovali a byli za to poměrně tvrdě potrestáni komisí rozhodčích.
MF DNES psala, že existuje podezření, že v pozadí aféry stojí právě Puček, jenž je ředitelem Hlučína. "To je směšné," říká Rosen a útočí: "Proč se chováte jako Lubošův úhlavní nepřítel? Zhatil vám půl života?"
 |
Vůbec ne. Jen se chci dopátrat, co stojí za tím, že když řeknu před určitými lidmi z fotbalového prostředí jméno Puček, slyším od nich, že to je peklo.
Puček: To je věc názoru. Já naopak poté, co jste napsal o utkání v Zábřehu, slyšel od spousty lidí: Co jsi komu udělal, že tě zase takhle vláčí?!
Neříkají to ze strachu?
Puček: Nemají se čeho bát. Nejsem vlivný funkcionář, neřídím rozhodčí, nestýkám se s nimi. Proč by měli poslouchat zrovna mě? Já a peklo... Ano, hodně lidí mě nemělo rádo, uměl jsem na rozdíl od jiných pískat, byl jsem vyhlášen nejlepším rozhodčím v republice a úspěch se neodpouští. Nepotřeboval jsem někomu skákat šipky do trenek a byl jsem pro funkcionáře nepohodlný.
Rosen: Fascinuje mě, že místo abyste vyzdvihovali jeho nezávislost, vytváříte nesmyslné scénáře.
Proč by to někdo dělal?
Rosen: Třeba, aby ochránil sebe.
Jak?
Rosen: Tím, že něco vyvoláte, přikryjete něco jiného.
Co například?
Rosen: Třeba případ rozhodčího Královce, který Slavii neskutečně zařízl předminulý víkend v Liberci. Proč přišla stížnost ze Zábřehu až dva týdny po zápase? To je zásadní.
Pro mě je zásadní, že pan Nezval, jeden z mužů z vlády Ivana Haška, který na utkání osobně byl, prohlásí, že zápas v Zábřehu je ostudou českého fotbalu.
Puček: Něco vám řeknu. Jel jsem po tom zápase v autě s hlučínským šéfem Lumírem Kotem, měli jsme handsfree, takže jsem slyšel jeho telefon s panem Nezvalem. Pan Nezval je muž dvou tváří.
Co tedy do telefonu říkal?
Puček: Dobře jim tak, Zábřehu! Nemají co brečet, ať si zametou sami před vlastním prahem!
Pokud mluvíte pravdu, tak je to skandální. Diskredituje to svým způsobem snahu o očistu fotbalu.
Puček: Počkejte! (vytáčí číslo Kota, dává mi telefon a ten jeho slova víceméně potvrzuje). A když to byla taková ostuda, proč to Nezval neřešil hned a nešel za Haškem? Řeknu vám proč: byl chaos kolem Královce, tak vytáhneme Pučka!
Podle vás to byla účelová kauza?
Rosen: V Zábřehu to byla fikce, zato v Liberci konkrétní situace. Liberci se nevydařil vstup do sezony a prohra s námi by už byla kritická. Proto se tam k tomu nějak postavili a pan Královec, protože je seriózní člověk, na to slyšel a dovedl zápas přesně tam, kam potřeboval. Máme se Slavií nějaký plán a pak vám ho pan Královec za nějakou částku shodí.
Máte důkazy?
Rosen: Ne, přesto jsem si jist, jak to bylo.
Ale důkazy nemáte. Být panem Královcem, možná vás zažaluji.
Rosen: Myslím, že bych u soudu obstál s přesvědčením, že to byly úmyslné chyby. Pak jsou dvě alternativy, proč je Královec neschopný: buď nic neviděl a pak má vypadnout z fotbalu na hony daleko, anebo to dělá schválně a pak má vypadnout ještě dál.
Puček: Řeknu to diplomatičtěji. To utkání se Královcovi hrubě nepovedlo.
Rosen: S tím nesouhlasím, výborně se mu povedlo, dovedl to přesně do výsledku 1:1, do kterého to dovést chtěl. A je mi jedno, jestli to dělal za peníze, nebo proto, že nesnáší mě, Luboše, Slavii, nebo má averzi na červenobílou. Šílená Macelova komise rozhodčích ho pak ztrestá na čtyři zápasy, čímž - když to přeložím - vyšle rozhodčím vzkaz: Zařežte si koho chcete, vylečte si komplexy, vemte si prachy, pomozte kamarádům, my vás vždycky podržíme.
Puček: Odpřísáhnu vám na své malé dítě, že v Zábřehu z mé strany nic ovlivněné nebylo. A kdybych pískal já jako Královec v Liberci, mám fotku na titulní straně novin jako Šebrle, když byl olympijským vítězem.
Tím se dostáváme zpět k panu Pučkovi. Vysvětlíte mi, pane Rosene, jeho roli ve Slavii?
Rosen: Je to můj poradce, asistent. A není to placená funkce.
Co obnáší?
Rosen: Luboš má tisíc známých, své zdroje, dostane se k informacím, k nimž bych se já nedostal. Nebudu o nich mluvit, ale žasl byste nad zájmy, které kdo ve fotbale sleduje, co se v něm všechno děje. Abych se tomu mohl případně bránit, musím o tom vědět. A to je hlavní důvod, proč potřebuji Pučka.
Chodí pan Puček před zápasem a po něm do kabin rozhodčích?
Puček: To je ožehavé téma. Kabina rozhodčích je na stejné straně jako ostatní kabiny...
Rosen: Ale nechodíš přímo do kabiny, aby to nevypadalo...
Puček: No tak pozdravím je, nebudu skákat do odpadkového koše, když jdou proti mně. To je jako s tím Býmou, který pískal v Zábřehu, a s tím, že jsem ho - jak jste psal - potkal na dovolené. Ano, náhodou jsme se potkali v letadle, a nejen s ním. A co? Přece si nesednu jako pan Tau na křídlo, abych nebyl uvnitř letadla. Mám čisté svědomí, proč bych se neměl s někým pozdravit?
Neovlivňuje tedy rozhodčí?
Puček: Najděte jeden zápas, kdy by rozhodčí pomohli Slavii!
Třeba měla Slavia léta pocit, že ji rozhodčí řežou, a vaším angažováním si zajistila minimálně rovinu.
Rosen: Kdyby mi rovinu zajišťovali čtyři vlčáci na tribuně, budou tam.
Jde mi o to, jestli čistoty nedosahuje špinavým člověkem.
Rosen: Takový cejch jste dali Lubošovi vy, novináři.
Novináři? Civilní soud ho shledal vinným za napomáhání korupci ve slovenské lize.
Puček: Nestát se manažerem Slavie, nikdy bych nebyl obviněn.
To je hodně odvážná konstrukce.
Rosen: Žádná konstrukce!
Puček: To je pravda.
V čem to není konstrukce?
Puček: Víte, že jsem kandidoval i na místopředsedu svazu, byl jsem proto důkladně prolustrován.
Rosen: A dva týdny po nástupu do Slavie dostal cílené předvolání.
Proč?
Puček: Jsem pro spoustu lidí nebezpečný, spoustu si toho pamatuji, nezapomínám. Z korupční aféry v Česku mnoho lidí uniklo.
Rosen: Těm lidem, kteří aféru cíleně vyvolali, ležel zároveň v žaludku vzestup Slavie. A o co v té kauze ze Slovenska vlastně šlo? Luboš ležel doma v Havířově na gauči a volá mu člověk ze Slovenska: Kdo k nám jede pískat? Aha, řekni jim, že když to dobře dopadne, mají u nás 70 litrů kvalitního českého vína. Pak zavolal rozhodčí a on ten vzkaz předal.
Podle soudu bylo víno hantýrkou pro 70 tisíc korun.
Puček: Já to ale nevím, pro mě celá věc skončila zaklapnutím telefonu. Ale dobře, byla to moje blbost a za blbost se platí.
Rosen: Chápete ovšem tu absurditu? Jestli je tohle odsouzeníhodné, pak by musely být odsouzeny desítky dalších lidí, kteří do fotbalu v době toho marasmu lili peníze na úplatky, ovlivňovali zápasy, sázeli na ně.
Puček: Pokud by měli být všichni lidé ve fotbale odsouzeni na základě toho, čím jsem se provinil já, musely by se po celé Praze stavět místo bytů věznice.
Shrňme to - nepřátelé pana Pučka, potažmo Slavie, zařídili, aby byl pan Puček odsouzen?
Puček: Rozumíte tomu dobře. Byl jsem odsouzený tak rychle jako vyletěl nahoru Gagarin.
To ale měli ti vaši nepřátelé opravdu dlouhé prsty a velké kontakty!
Puček: Neskutečné! Byla to tehdy moje chyba, ale nejsem grázl. Nechci, aby se do mě někdo navážel jen proto, že má na mě žízeň.
Tak tedy úplně natvrdo: Vzal jste někdy úplatek?
Puček: Jestli jsem vzal ve fotbale úplatek?
Ano.
Puček: Musím odpovídat?
Nemůžu vás k tomu donutit.
Puček: Nebudu vám říkat, jestli jsem vzal nebo nevzal. Nejsem andílek a fungoval jsem v těžké době... A když vám řeknu, že jsem vzal, nastoupí na mě policie.
A já se vás zeptám kdy a kde.
Puček: Ano, to se zeptáte. Už se k té době nechci vracet. Když jste viděl, co se tady dělo, bylo by z mé strany neseriózní, kdybych vám řekl, že jsem nikdy nevzal. Kdybych vám řekl, že nevzal, nemohl bych se ráno podívat do zrcadla.
Stálo vám za to pohybovat se v tomhle prostředí?
Puček: Mě fotbal bavil. Kdyby mi někdo na začátku kariéry řekl, že budu pískat a že si třeba zapískám Ligu mistrů, odpověděl bych mu, že ho asi srazil ikarus, což je takový ten dlouhý autobus, co u nás vozí horníky.
Ale stálo vám to za to?
Rosen: To je stejná otázka, jako byste se ptal: Proč jste tady žili za komunismu? Proč jste neutekli?
Ta metafora kulhá: někdo byl v komunistické straně a někdo se aspoň tímto způsobem nezaprodal.
Rosen: Když měl tehdy někdo rád fotbal, nebyla pro něj alternativa.
