Nejslavnější český hráč poslední éry a držitel Zlatého míče pro nejlepšího světového fotbalistu roku 2003 přijel ve středu z Itálie, kde žije, na návštěvu do Česka.
Překvapilo vás, že Plzeň vyřadila v bitvě o osmifinále Evropské ligy Neapol?
Pro mě to až takové překvapení nebylo. Věděl jsem, že Plzeň je silný mančaft a Neapol ji navíc trošku podcenila, hlavně v zápase doma. Plzeň ale postoupila absolutně zaslouženě. Hraje výborný fotbal a já jen doufám, že jí to vydrží.
Mluví se o Plzni v Itálii?
Určitě, a já osobně tvrdím, že může dojít hodně daleko. Když to půjde takhle dál, tak klukům přeju, aby došli až do finále.
Mají na to?
Rozhodně. Fenerbahce, které je čeká teď, je hratelné a já jsem přesvědčen, že přes něj postoupí.
Jak se vám líbí plzeňská hra?
Sleduju Plzeň už delší čas. Mají fantastického trenéra, který dává hře řád, kluci ho poslouchají a hrají to, co chce. Pavel Vrba tým dobře složil, patří mu zkrátka obrovský kompliment.
Myslíte, že Plzeň je nejsilnější klubový mančaft, který kdy samostatné Česko mělo?
Co se týká předváděné hry, tak určitě. Plzeň si to rozdá otevřenou hrou se všemi, to bylo vidět, i když hráli s Barcelonou. Sice prohráli, ale i tak hráli svou hru. Přesně tohle je obrovská přednost trenéra a kluků, kteří se nebojí hrát. Vědí, že všichni jsou jen lidi, že každý se dá porazit, a toho se drží. To je velmi důležité.
Do Česka na půlmaratonyPavel Nedvěd přiletěl ve středu do Prahy, aby v jejím centru představil novou běžeckou botu Boost od firmy Adidas. Podle něj tato obuv kombinuje rychlost a pohodlí a hodlá v ní běžet 6. dubna půlmaraton v Praze a 25. května půlmaraton v Karlových Varech. "Chci si to užít, chci se proběhnout, i když kilometrů mám teď naběháno míň než v minulých letech. Přibyly mi totiž povinnosti v Juventusu a nezbývá mi moc času. Ale i tak bez běhu a bez sportu neumím žít - jak dva dny nic nedělám, už se musím jít proběhnout," líčil bývalý fotbalista. Nedvěd tentokrát vynechá maraton v české metropoli, který loni absolvoval, protože termín 12. května nezapadá do jeho nabitého kalendáře. |
Pochlubil jste se z hecu v Itálii, že i vy máte plzeňské fotbalové kořeny?
O mně se to všeobecně ví. Spíš jsem se hecoval s Pavlem Horváthem: psali jsme si esemesky, protože s Juventusem hrajeme v Neapoli už teď v pátek jeden z rozhodujících duelů o italský titul. Plzeň udělala ve dvou zápasech s Neapolí skóre 5:0, na to ani nemám co říct. Nevím, jestli se to samé povede nám.
Takže Plzeň je inspirací i pro Juventus, kde nyní děláte funkcionáře?
Zcela určitě. Porazit druhý celek italské ligy, to si zaslouží obrovské uznání. Plzeň už nyní nikdo nemůže podcenit a já musím jen opakovat: klidně může dojít v Evropské lize až do finále.
Dal vám Pavel Horváth recept, jak na Neapol?
Znáte Horviho, jaký on je... Kluci z Plzně byli v těch zápasech skvělí, byl to od nich hezký fotbal, hezká podívaná. Rád se na ně dívám, jejich fotbal mě baví a ze stejného důvodu mají i takovou podporu fanoušků. A musím ještě vyzdvihnout, jaké má Plzeň dobré hráče! Vždycky se mi líbili, bavil jsem se s naším sportovním ředitelem, že mají velkou budoucnost.
I pro Juventus?
Určitě. Už ukázali, že mohou hrát fotbal na špičkové evropské úrovni.
Je tedy možné, že někoho z nich v létě pro Juventus doporučíte?
Všechno je možné.
Kdo konkrétně se vám z mladých hráčů líbí?
Nemohu říkat jména, protože pak jejich cena stoupá, a my je nebudeme moci zaplatit. Ale přece žádná jména ani říkat nemusím: sami vidíte, kdo je tam jeden z nejlepších.
Sledoval jste i pohárový souboj Sparty s Chelsea?
Ano, doma i venku. Škoda, bylo to nadějné, hlavně venku: kdyby tam kluci zúročili pár rychlých přechodů do útoku, mohli jsme teď mít dva celky v osmifinále Evropské ligy. I tak je ale práce trenéra Víti Lavičky ve Spartě znát, taky je to velmi dobrý kouč.
HVĚZDA. Pavel Nedvěd představuje novou běžeckou botu Boost od firmy Adidas.
Jsou vystoupení Plzně a Sparty v Evropě znamením, že se česká liga zvedá?
Ano, a to je skvělé. Kluci poznali, že mohou hrát otevřené zápasy s každým a tomu já fandím. Sparta má mladý celek a k postupu přes Chelsea chyběly klukům jen zkušenosti. Až je získají, mohou třeba bojovat v Evropě o prestižní trofeje.
Pozvednou ligu návraty Baroše, Kováče či Davida Jarolíma?
Ti do ligy přinesou právě tu zkušenost. Ostatním mohou poradit, jak se trénuje jinde, co se musí dělat navíc. To musí mladí kluci uvítat, musí zkušené sledovat a třeba se i zeptat, co mají dělat.
A co vy v Juventusu? Asi musíte být spokojený, když jde tým za obhajobou italského titulu.
Minulý rok jsme titul získali překvapivě. Mysleli jsme si, že nemáme mančaft na první místo, trenér Conte byl u mužstva první rok. Ale dal tým parádně dohromady a povedlo se něco fantastického. Tento rok jsme se ještě zlepšili. Obhájit titul bude ještě těžké, do konce chybí ještě dvanáct kol, ale v tomto momentu jsme maximálně spokojení, líp jsme na tom být nemohli: v lize máme šest bodů náskok a máme našlápnuto do čtvrtfinále Ligy mistrů, když jsme v prvním osmifinálovém duelu vyhráli 3:0 na Celtiku. Myslím, že od kluků nemůžeme chtít víc.
Kam až si v Lize mistrů troufáte?
Myšlenky jsou hlavně na to, abychom dotáhli v Itálii ligu a zopakovali titul. Co přijde v Lize mistrů, to je něco navíc. Ale člověk sní, a my chceme dojít až do konce. Víme ovšem, že konkurence je obrovská, a čtyři pět celků je podle mě silnějších než my. Musíme ještě růst.
ÚSMĚV. Fotbalová legenda Pavel Nedvěd při návštěvě Prahy.
A kdyby Juventus přesto Ligu mistrů vyhrál, bral byste tenhle úspěch stejně, jako když jste byl hráč?
Ne. Liga mistrů by byla hlavně hráčů a trenéra. I když takové zahřátí na duši by to pro mě bylo. Jako hráč jsem došel do finále, které se prohrálo a já v něm navíc nemohl kvůli trestu za karty hrát. Případné nynější vítězství bych bral jako hezkou odměnu.
Vaši spokojenost vám tedy snad mohl pokazit jen disciplinární trest zkraje letošního roku, kdy jste se dostal měsíční distanc za ostrý konflikt s rozhodčím po jednom ligovém utkání.
Byli jsme za ten zápas diskvalifikováni od trenéra až po generálního ředitele skoro všichni. Rozčílili jsme se na rozhodčího víc než bylo zdrávo a zaplatilo se za to. Důležité je se poučit, příště už takhle nevyjet z kolejí. Ale zase je vidět, že s klubem žijeme.
Emoce s vámi tedy v souvislosti s fotbalem stále cloumají?
To každopádně. Jsem každý den s klukama na hřišti, při zápasech je člověk v kabině a to se pak lehce nechá strhnout. Uznávám, že funkcionářům by se tyto úlety stávat neměly, ale jsem mladý a musím se tuhle roli ještě učit.
Co máte vlastně v Juventusu přesně za povinnosti?
Je jich víc než dřív. Rostou s tím, jak roste má role v klubu, ale já se jim nebráním, protože mě baví. Moje funkce je ve správní radě, ta je ovšem jednou za měsíc či za dva. Ale teď musím pomáhat sportovnímu řediteli, s nímž se starám o sektor mládeže. A mám každodenní kontakt s trenérem áčka, probíráme sestavu i to, jak na tom jednotliví kluci právě jsou.
Neslyšíte už - stejně jako v době, kdy jste býval hráč - znovu výčitky od rodiny, že byste se jí měl věnovat víc?
Poslední dobou trošku od manželky. Fotbal zkrátka stojí čas. Ale myslím, že se rodině věnuji dost, všechno je v tomto směru v pořádku.
