"Nepřišel jsem si do Hradiště dělat statistiky, ale pomoci k vítězstvím. Proto mě moc mrzí, že jsme prohráli," uvedl Švancara, který ani po nešťastném zápase nevynechal své vtipné glosy.
V čem vidíte příčinu porážky?
Za stavu 1:1 jsme mohli rozhodnout. Jednu šanci jsem měl já, ale neviděl jsem za sebou Limberského, který mi vypíchl míč. Další šanci měl Alda (Chmelíček), který dal břevno. Ale musíme si přiznat, že Plzeň byla v prvním poločase fotbalovější.
Ve druhém jsme táhli za jeden provaz, skoro k ničemu je nepustili. Jenže situace, které tam byly, jsme měli řešit líp.
Svůj první gól jste vstřelil už ve 4. minutě, kdy vám stopeři Plzně nechali dost volného prostoru k zakončení. Překvapilo vás to?
Hodně mě skloňujete do patiček a parádiček, proto jsem se rozhodl, že letos budu víc střílet. Víťa Valenta šel do prostoru, já viděl odražený balon. Musím se pochválit, trefil jsem to super. Jasně jsem viděl, že to bude gól.
V nadšení jste doběhl za postranní čáru, kde jste se objal s podavačem míčů. Proč?
Nejdříve jsem mával na rodinu, která seděla za brankou. Z Brna přijeli v hojném počtu, asi 45 lidí. Mladí kluci tam tak seděli, neradovali se, zatímco já byl v euforii. Na podavače se většinou křičí, ať míč podrží nebo ho rychle vrátí, tak jsem se s nimi chtěl pozdravit. Možná jste čekali nějakou parádičku nebo tancování, ale věděl jsem, že nás čeká moc práce. Na něco podobného bylo brzo.
Neuškodilo vám rychlé vedení?
Začátek byl rozháraný, bylo tam hodně ztracených balonů. Věřil jsem, že díky rychlé brance se uklidníme, že to z nás spadne. Bohužel nám to uškodilo, ale takový je fotbal.
Druhý gól jste přidal z penalty, na její rozehrání se dlouho čekalo. Co se stalo?
K tomu mám příběh. Na penalty jsme domluvení s Aldou, ale v tomhle jsem sobec. Kopal jsem je v přípravě, dařily se mi. Jenže Pavel Horváth mi vedle puntíku vykopl díru jako prase, abych přestřelil. Limberský mi nadával, abych to dal do břevna. A gólman mi naznačil, že zůstane stát. Tak si říkám vole, kam to kopneš? Možná viděl na internetu moje penalty z přípravy, proto jsem se rozhodl až metr před balonem. Naštěstí mi to vyšlo.
Snížil jste na 2:3, ale na vyrovnání už jste nedosáhli. Mrzí to hodně?
Být to 3:3, lidi by zbořili stadion. Hlavně kvůli nim mě mrzí, že jsme nevyrovnali. Celou druhou půlku jsem je hecoval. V těchto věcech jsem v transu, miluju to. Remíza by pro nás byla jako vítězství. Povzbuzovali skvěle, proto jim to musíme vrátit za dva týdny s Olomoucí. Ale zkusíme něco dovézt už z Jablonce, aby se nás porážky nedržely a nedostali jsme se náhodou do krize. Loni jsem to zažil ve Viktorce, proto o tom mluvím. Bude to především na nás, starších. I já můžu hrát ještě lépe, pokud dostanu víc balonů.
