"Ale bylo to dilema. Nabídka od Zdeny Psotky mě hodně potěšila, jenže jsem chtěl být víc s rodinou a nedojíždět,“ vysvětlil své rozhodnutí středopolař, který na Hané strávil sedm sezon.
A bez milovaného sportu fotbalu nemůže vydržet ani dnes. Škola v brněnské Janouškově ulici je zaměřená právě na fotbal.
"Věnuju se různým fotbalovým aktivitám a ještě hraju. V Olomouci jsem vystudoval pedagogickou fakultu, což jsem využil k ředitelování. U fotbalu ale zůstávám pořád,“ usmívá se tolerantní šéf, který má za sebou i kantorskou praxi.
Bývalý prvoligový hráč s pověstnou střelou učil zeměpis a tělesnou výchovu.
Maroši prozrazuje, jakou strategii zvolil při vedení školy:
"Nikdy jsem nebyl přísný. Jak je to ve fotbale, tak je to i v normálním zaměstnání. Chtěl jsem hlavně vytvořit dobrý kolektiv, aby všichni byli spokojení. Když jsou všichni v pohodě, práce jde líp.“
Za měsíc už to bude rok, co Maroši nastoupil do ředitelské funkce. Mezitím si olomoučtí fotbalisté vybojovali účast v kvalifikaci Evropské ligy, která nahrazuje Pohár UEFA.
"Zdeněk Psotka je můj velmi dobrý kamarád. Věřil jsem, že dá partu hráčů dohromady. A pohárové umístění je výsledkem jeho práce,“ tvrdí.
Právě pohárové zápasy v olomoucké dresu patří k Marošiho nejkrásnějším vzpomínkám. Například na trefu do sítě Juventusu se přece nedá zapomenout.
"Na celých sedm let v Olomouci se nedá zapomenout,“ zdůrazňuje. "Je to má srdeční záležitost. Zápasy v lize, ale hlavně v poháru byly vynikající. Moc rád na ně vzpomínám, stejně jako na dobrou partu. Vůbec na všechny lidi, kteří tehdy fotbal v Olomouci dělali. A samozřejmě i na diváky,“ doplňuje Maroši.
Coby ředitel školy s fotbalovým zaměřením dokáže čtyřiačtyřicetiletý Maroši rozpoznat talent i kdyby seděl až v zadní lavici. O budoucnost fotbalu na Hané se prý nikdo nemusí bát.
"Je tady hodně mladých hráčů. Hvězdičky, které tu jsou, teprve vylítnou. Mohou se ukázat v pohárové Evropě. Je to pro ně další nová motivace.“
¨
V první lize Maroši nastoupil ke 365 zápasům a vstřelil v nich 67 gólů. Statistika, která sice není dostatečnou kvalifikací pro vedení školy, zato jeho žákům slouží jako učebnicový příklad.
"Chtěl bych být jednou tak dobrý fotbalista, jako byl náš pan ředitel," - hlásí Marošiho školáci.
