"Už se mi blížil konec směny, byla to pohoda," popisoval včera devětadvacetiletý Huleš. "V klesání ze stanice Jakobiho směrem na Háje jsem dal asi na dvoukilometrovém rovném úseku nohu z plynu a v místech, kde je povolená sedmdesátka, jsem sjížděl asi tak padesátkou až šedesátkou."
Vtom proti sobě v levém jízdním pruhu uviděl světla rychle se blížícího vozidla. "Říkám si, nějaký spěchálek, protože tam musel mít kolem sto padesáti. Ale tak třicet až padesát metrů přede mnou to auto prudce uhnulo do protisměru, až se zhouplo. Ten skončí ve strouze, blesklo mi hlavou. Jenže on to srovnal přímo proti mně a bylo to hotové. Později jsem i na policii vypověděl, že mi přišlo, jak kdyby to udělal schválně, a že do mě vlétlo jistě vedené auto. Bylo to jako řízená střela."
Čelní sklo autobusu plachtilo daleko přes Jánošův passat a řidič autobusu byl katapultován napůl ven přes svou zdemolovanou palubní desku. "Po strašné ráně, jak když bouchne granát, jsem skončil jednou rukou opřený o střechu passatu a v druhé jsem držel svůj urvaný volant. Měl jsem z pekla štěstí, protože po té bouračce marodím jen s bolestmi v zádech. A vezl jsem jen pár mladých lidí, kteří to přežili vlastně bez úhony."
Probrán z prvního šoku, zkoušel Huleš pár okamžiků po nehodě nahmatat na krku nehybného Jánoše tep. "Bylo to zbytečné, nepřipoutaný řidič byl mrtvý, airbag napůl splasklý. Potom někdo říkal, že si zlomil vaz."
Václav Huleš včera rovněž upřesnil čas nehody. "Ze zastávky Jakobiho jsem vyjížděl ve 23.25 a tak za minutu se to stalo. Proto jsem se divil, že policie uvedla čas o hodinu dřív. U pozdějšího výslechu jsem na to upozornil a policisté přiznali, že udělali chybu."
Evě Jánošové to prý bylo hned divné, protože pár hodin po nehodě tvrdila policistům, že s manželem mluvila kolem třiadvacáté hodiny. "A oni, že jsem se musela splést, když se manžel zabil půl hodiny předtím," říkala včera paní Jánošová. "Tak jsem přece jen měla pravdu."
Jestliže příbramský spoluhráč Šmejkal vysadil Jánoše u jeho vozu zaparkovaného u čerpací stanice Aral v Malé Chuchli večer kolem půl desáté, vnucuje se otázka, kde brankář strávil přibližně dvě hodiny před tragickou nehodou.
"Jednoduše se někde zdržel, protože měl spoustu kamarádů. Ale v těch jedenáct mi říkal, Evičko, už jedu. Slyšela jsem, jak startuje motor. A že prý se ještě ozve, až se bude blížit k domovu," upřesnila Eva Jánošová, která zároveň vyloučila, že by se její manžel naboural úmyslně.
Tiskové oddělení pražské policie včera sdělilo, že výsledek Jánošovy pitvy i expertizy jeho vozu ještě nejsou známy.
