Ale byl to váš pátý gól v sezoně, i když padl se štěstím.
Po rohu tam byl odražený míč. Dostal jsem ho na penaltu, přehodil si ho z pravé na levou nohu a vystřelil. V první chvíli jsem si říkal, že ho Baránek chytí, ale naštěstí ne.
Modlil jste se, aby Sedláček míč netečoval?
Já právě myslel, že Sedlo (poznámka: spoluhráč Tomáš Sedláček) to nějak tečuje. Vůbec jsem neviděl, že by byl v ofsajdu. Stál tam někde u tyčky, hráči Zlína si pak stěžovali, že do byl ofsajd, ale já nevím.
Ze začátku to byl hodně obranný souboj. Šance nebyly.
Oba týmy si uvědomovaly důležitost toho zápasu. My bychom v případě vítězství Zlínu odskočili, oni by se na nás zase dotáhli. Možná, že na nás byla patrná nějaká nervozita. Přesto jsme si nějaké šance v první půli vytvořili, já asi dvě. Možná kdybychom vedli do přestávky 1:0, bylo by to klidnější.
Především vaše druhá šance po gólu volala. Vy jste ale nakonec souboj s hostujícím bekem neustál.
Ten centr jsem si zpracoval dobře, ale druhým dotekem jsem si míč trochu zvednul. S obráncem jsme se trochu štrejchli. Nebyl to žádný faul, to určitě ne, ale v poslední chvíli mi tam strčil nohu a ukopl míč.
Ve druhé polovině zápasu jste zase přidali. O čem byla řeč v kabině?
Věděli jsme, že výhra nás může posunout někam jinam. Povedlo se nám pár akcí a diváci se chytili. Pak jsme dali gól a bylo to klidnější.
Nebyly to přeci jen v závěru nervy?
Zlín má vysoké hráče a to svádí k tomu, aby ty míče nakopávali do vápna a tam se o ně prali. Pár náznaků měli, ale štěstí bylo u nás.
Trenér sliboval, že když vyhrajete, že se zaměříte více na kvalitu hry v dalších utkáních. Co se dá čekat?
Já bych neřekl, že tímhle zápasem jsme se zachránili. To vůbec ne. Musíme přidat ještě nějaká vítězství a třeba se posunout výš v tabulce.
