Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Byl mír. Ale polští hooligans hrozili

Polský fanoušek - POLSKÝ NÁJEZD NA DORTMUND. Polští fanoušci se sjíždějí na zápas s Německem. | foto: Andrea ComasReuters

15 2006
Dortmund - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - "Prosze, niech pan kupi..." natahuje polský fanoušek ruku, v níž drží šest zabalených skleniček s emblémem mistrovství. Stojím na rozlehlém parkovišti kilometr od dortmundského stadionu. Teprve se zaplňuje. Do zápasu Německa s Polskem zbývá pár hodin. Skleničky odmítám. Při rentgenové kontrole u vchodu by mi je stejně zabavili.

"Nevadí. Já jsem tady stejně kvůli fotbalu. Ale kdyby náhodou někdo koupil..." vysvětluje třicetiletý Mariusz Stolarz z Krakova.

Do Dortmundu přijel v úterý s rodinou. Nechal ji v penzionu, kde přespala, a sám šel na fotbal. S kamarády. Oni potom vyrazili na pivo, zatímco Mariusz vytahoval ze svého kombíku skleničky.

"Byznys je byznys. Všude. Mám sklářskou firmu, tak zkouším, jestli bude zájem."

Není sám. Poláků, kteří chtějí utržit nějaký zlotý, vidím po parkovišti víc. Do Německa to měli co by dup. Dorazilo jich třicet tisíc, aby podpořili svůj tým.

Neexistuje pro ně prestižnější zápas než s Německem. Zvlášť v srdci Porúří, kam ve dvacátých letech minulého století vyrazilo na půl milionu Poláků za prací. Tihle gastarbeitři dřeli v hutích a uhelných dolech. Mnozí natrvalo zůstali.

A teď jejich potomci vytáhli červený dres s bílou orlicí na srdci a šli fandit. Svým, Polákům, ačkoli už dávno mají jenom německý pas.

Jako Joseph Juskowiak, čiperný šedesátník, který pomáhá hlídat parkoviště. V Polsku má spoustu předků. "I kdybych byl odkudkoli na světě, dnes fandím Polákům. Zaslouží si to, proti Němcům mají smůlu," říká.

Čtrnáct zápasů a ani jedno vítězství, jenom čtyři remízy. Bilance Poláků s Německem byla do včerejšího zápasu děsivá. A historické paralely vytvářely třaskavou atmosféru. Hitlerovo přepadení Polska za války, ale třeba i semifinále fotbalového mistrovství světa 1974.

Tehdy stadion ve Frankfurtu zaplavila prudká bouře vodou. Hasiči ji odčerpávali, přesto byl terén stěží regulérní. Ale hrálo se. Technická a rychlá hra Poláků po křídlech tím utrpěla. Prohráli. "Byl to podvod. Němci se báli, že s Deynou a Latem je porazíme," rozčiluje se Juskowiak.

Na parkovišti vládne mírumilovná atmosféra. Fanynky vytahují šminky a malují si na tváře červenobílé trikolory. Z otevřeného auta jim duní hitovkaWe are the champions. Poskakují a slaďují pokřiky.

Opodál smutně stojí osamělý polský fanoušek. V pravé ruce drží kartonový papír s nápisem "Search ticket", v levačce svírá plechovku piva, šála s velkým nápisem Bialo Czerwoni mu visí až na zem.

Zatím ani památky po násilí, ačkoli mělo přijít a policie tou dobou už hlásila 56 zatčených fanoušků. Přestože se psalo, že řada Poláků přijede s kudlou mezi zuby. "A obrazně řečeno, tak to bude vypadat i na hřišti," očekával německý kouč Jürgen Klinsmann.

Polského nájezdu se mnozí báli, mělo jít o nejrizikovější zápas základních skupin. V pohotovosti byly tisíce policistů. Polští hooligans patří k nejbrutálnějším, po internetu si domlouvali bitky v lesích, na parkovištích. "S sebou chrániče na zuby a neprůstřelné vesty," radili si navzájem.

Pár stovek metrů od dortmundského stadionu je však mír. Vedle sebe auta s německými i polskými značkami, fanoušci se objímají.

Klid před bouří? "Bojím se, že prohrajeme. Mužstvo je psychicky dole, nemáme Rosického jako vy," říká Mariusz se skleničkami v ruce. "A pak naši hooligans slibují třetí poločas. To mě děsí."

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze