Jak jste prožíval první trénink?
Byl klasický pozápasový. Pár lidí znám, třeba Holomka nebo Maděru, proti trenérovi Bekakisovi jsem v mládežnických letech hrával. To byla prestižní derby Ústí - Teplice. Ve fotbale se ale člověk rychle seznámí a zapojí do práce.
Jak na vás a Martina Pěničku, zkušené a známé fotbalisty, mladíci koukali?
Úplně normálně, vzali to, jak to je. Od některých jsem věkově trochu dál, ale nikdy jsem neměl problémy komunikovat. Ani jako mladý, ani teď.
Právě vy a Pěnička nejspíš budete muset mladíky kočírovat. Jak se na to těšíte?Chomutov jsem viděl v sobotu při utkání na Xaverově, hraje docela slušně, jen škoda té penalty. Mužstvo ve mně nechalo dobrý dojem. Ale možná postrádá trochu víc toho mluvení na hřišti. Na to ovšem člověk nemusí být zrovna starší, aby mohl něco říct. Komunikace se musí zlepšit. Na starosti to mívají většinou brankář, libero a střední záložník - ti tým dirigují. Já budu hrát v záloze a myslím, že Pěnička posledního.
Vy pocházíte z kraje, takže o Chomutovu víte dost, ale co váš spolubojovník Pěnička?
Myslím, že toho moc nevěděl a že se v Xaverově s Chomutovem seznámil poprvé. Já ho sleduji, vím o jeho dobrém podzimu. Čtyři jarní prohry nepůsobí dobře, musíme se z toho vyhrabat. Zabojovat teď proti Budějovicím a pak zase doma s Prostějovem.
Po návratu z Lokerenu jste byl v Jablonci, Mladé Boleslavi, teď Chomutov, čili jdete dolů. Nelituje, že jste v Belgii nezůstal?
Teď ano, z fotbalového hlediska. Ale na rozhodování jsem nebyl sám, vrátil jsem se kvůli rodině. Malá chodí do třetí třídy, se školou by byly problémy. Ze začátku to v Jablonci nevypadalo špatně, ale pak se vše zvrtlo.
Nakonec vás vyprovodili i z Mladé Boleslavi...
Chování klubů tady není, jak by mělo být. Chybí vzájemný respekt mezi hráči, mezi hráčem a klubem. To postrádám, máme Západ v čem dohánět. Čtyři měsíce se mnou počítají a pak je po dvou zápasech konec. Dlouho to ve mně bude ležet, pro Boleslav jsem dělal hodně. Dost mě celá záležitost vzala. Rád jsem odtamtud vystřelil, jsem v Chomutově, přišel jsem na jiné myšlenky. Teď Boleslav neporazila ani poslední Kolín. Vím, že se peníze na fotbal shánějí těžko, klobouk dolů před sponzory. Ale když už nějakého hráče mám, měl bych mu věřit a ne ho po jednom nepovedeném výkonu zlikvidovat. To se venku nestává. Tam dohrajete sezonu, rozloučí se s vámi, poděkují. Klape to tam úplně jinak, lidé jsou přátelští.
Vrátíte se tedy v létě do Boleslavi?
Nevím. Neříkám, že ne. Zatím jsem o tom ale nepřemýšlel, doutnají ve mně jen špatné pocity. Teď hlavně chci pomoci Chomutovu.
