Čeští fotbalisté odehráli na šampionátu v Kanadě zatím šest zápasů. V utkáních základní skupiny v Ottawě a v Montrealu nastoupili na umělém povrchu, při vyřazovacích bojích ve Victorii a v Edmontonu běhali po přírodní trávě. Teď se zase vracejí na "umělku".
Čeští fotbalisté znají umělou trávu z domácích klubů, které na ni stráví většinu zimní přípravy. Je jim bližší než Argentincům, což ukázal hned první zápas Čechů na turnaji.
Svedli ho právě s Argentinci, největším favoritem šampionátu.
Kdekdo sice prorokoval, že Soukupovo mužstvo odejde z tohoto zápasu s debaklem, jenže umělý povrch na stadionu v Ottawě technické rozdíly mezi oběma mužstvy pomohl smazat. I přes převahu soupeře Češi ubránili remízu 0:0. Dost možná, že větší zkušenost českých fotbalistů s umělým povrchem svou roli sehrála.
"Jsem přesvědčený, že umělá tráva je vždycky mírná výhoda pro mužstvo, které taktiku postavilo hlavně na defenzívě," říká Vítězslav Lavička, nový trenér národního týmu do 21 let, který si do mužstva vybere několik fotbalistů ze současného kádru dvacítky.
S tím souhlasí i Ivan Hašek, naposled kouč St. Etienne. "Přestože trend dostat fotbal i na umělé povrchy je celosvětový, já budoucnost v umělé trávě nevidím. Ale když se finále s Argentinou bude hrát na umělce, jistá výhoda pro naše fotbalisty by to být mohla."
Na druhou stranu Argentinci v nočním semifinále ukázali, že jim umělá tráva potíže nedělá. V Torontu, dějišti nedělního finále, rozdrtili Chile 3:0.
"Podle toho, že v prvním našem zápase ve skupině byli Argentinci jasně lepší, soudím, že žádná výhoda pro nás umělá tráva není. A nedivil bych se, kdyby tenhle povrch byl i v Argentině, protože například v Řecku se v zimě na umělém trávníku občas trénuje," poznamenal kouč Zdeněk Ščasný, který v Řecku trénoval OFI Krétu a Panathinaikos Atény. V české lize naposled vedl Most.
Čeští mladíci kromě úvodního zápasu s Argentinou hráli na umělém povrchu také další zápasy skupiny se Severní Koreou (2:2) a Panamou (2:1). Na play-off odletěli do západní části Kanady, ve Victorii a Edmontonu je čekala přírodní tráva.
Na ní zvládli zápasy s Japonskem a Španělskem až díky penaltovému rozstřelu, přičemž v obou duelech byl soupeř lepší. V semifinále, které se hrálo rovněž v Edmontonu, už český tým Rakušany přehrál.
Teď se však čeští mladíci musí znovu adaptovat na umělý povrch. To nemusí být snadné, protože obecně platí, že jednodušší je přejít z umělé trávy na přírodní než naopak.
"Jsem odpůrcem umělých povrchů, protože jednak se na nich snadněji zraníte, a za druhé je to prostě jiný fotbal, spíš taková sálovka. A že se na mistrovství světa povrchy takhle střídají, tomu už vůbec nerozumím," dodává Poborský.
Nechápe to ani Ščasný. "Je to zvláštní, že se to děje na mistrovství světa. Logičtější by bylo, kdyby se hrálo buď jen na přírodní, nebo jen na umělé trávě."
