Deset hodin po závěrečném hvizdu na Stade de France, kde Česko zaplněné ochozy šokovalo vítězstvím 2:0, měl Brückner na tiskové konferenci v pražském sídle fotbalového svazu mimo jiné říci, co považuje za největší klady vydařeného zápasu.
"Nerad na tohle téma hovořím, trochu bych to zevšeobecnil," váhavě se rozjížděl. "Byla to dobrá a poctivá práce, všechny věci, s nimiž jsme do zápasu nastoupili, tam byly. Byly to věci týkající se aktivní obrany, ofenzivní činnosti a konstruktivní hry celého týmu. A bylo tam hodně dalších kladů," poslal kouč novinářům osobité vysvětlení.
Na otázku, zda byl imponujícím přístupem svých svěřenců překvapen, Brückner odpověděl: "Překvapen jsem nebyl, protože takhle se prezentujeme už několik zápasů. Překvapen bych byl spíš opakem. Hráči to pochopili a berou to, ten náročný styl hry, náročné úsilí i náročnost herního projevu. Jsem rád, že to všechno vzali zasvé."
Muže, který dosud český tým vedl v jedenácti zápasech, z nichž ani jeden neprohrál a v osmi zvítězil, pak nepřekvapil ani výsledek. "Chystám se vyhrát každý zápas, takže výsledkem překvapen nejsem."
Bude tedy překvapen, když jeho tým nevyhraje koncem března kvalifikační zápas v Nizozemsku?
"To je chytání za slovíčko," ohradil se Brückner. "Hranice mezi vítězstvím a porážkou bývá leckdy sotva znatelná. Samozřejmě, že prohra přijít může, ale nesmí přicházet často. A náš úspěch ve Francii vůbec neznamená, že v Holandsku už teď vedeme dva nula. Tam to možná bude obtížnější, protože jde o hodně."
Jeden z dotazů se týkal i odtajnění pěti zásad, o nichž Brückner před časem mluvil, a jimiž se národní mužstvo řídí. "Tohle jsou spíš interní záležitosti," předeslal. "Ale nehovořme o pěti zásadách, nevím, jestli jsem to tak řekl, ale je jich víc a skládá se z nich mozaika herního stylu. A mužstvo to zvládá a dovede to uplatnit."
Na téma interních zásad Brückner posléze ještě poznamenal: "Znamená to, že něco je prostě zdůrazněné. Nedělám fotbal nahodile a jsem potěšen, že mi hráči rozumí, a že je to vidět i ve hře."
Trenér si ze středečního večera chválil především obrannou fázi. "Naše konstruktivní obrana s tlakem na míč, to bylo opravdu demonstrativní. Důležité bylo, že se do téhle herní fáze zapojovalo celé mužstvo," zdůraznil. "Například Rosického konstruktivní defenziva je nepřekonatelná, Zidanemu odebral skoro všechny míče."
Brückner byl na výsost spokojen s obrannou čtveřicí, jejíž složení se ustálilo do podoby Grygera, Bolf, Ujfaluši, Jankulovski, a jejíž hra odpovídá trenérovým představám. A co středová řada s útokem?
"Já bych to takhle nerozlišoval. Jak na obranné, tak na útočné fázi hry se podílí celé mužstvo," konstatoval kouč.
Přesto však Brückner ještě jednoho fotbalistu pochválil. "Útočník Baroš je přesně tím typem, který můžu nasadit během zápasu. Jeho způsob hry je velmi náročný a těžko ho může vydržet celých devadesát minut," vysvětlil trenér. "Mám s ním tuhle zkušenost už z jedenadvacítky a pořád se mi to osvědčuje."
Před zápasem s Francií reprezentační trenér říkal, že jeho mužstvo si musí zvyknout na soupeřovu totální ofenzivu. "Nemůžeme si na ni zvykat až ve třicáté minutě v Holandsku," prohlásil před čtyřmi dny. Jenže francouzská ofenziva se nekonala. Tím méně totální.
"Francouzi proti nám hráli s trojnásobným úsilím než v říjnové kvalifikaci se Slovinskem, kterému dali pět nula a měli pětatřicet šancí. Jenže Francouzi teď s námi dopadli takhle ne proto, že by snad něco špatného snědli. Stála proti nim důsledná obranná fáze celého našeho mužstva."
Znamená to tedy, že Brücknerův tým středečnímu soupeři na pařížském předměstí St. Denis v útočné fázi takřka nic nedovolil?
"Ano, to je ono," souhlasil trenér, který k národnímu mužstvu přišel v prosinci 2001, nedlouho po neúspěšné baráži s Belgií o postup na světový šampionát 2002.
