Pane Brücknere, za týden už budete mít za sebou první zápas na turnaji s USA. Bude to klíčový zápas?
Každý zápas je tam klíčový. Ano, jsem samozřejmě toho názoru, že by bylo lepší, kdybychom vyhráli.
Cítíte z mužstva vítězný duch?
Myslím, že se ho do něj snažíme zanést. Ne snažíme, ten tam je od doby, co se mužstvo zrodilo. Ke každému utkání, možná až na jednu dvě výjimky, tým přistoupil totálně zodpovědně. Mužstvo to má navyklé, navíc jsou v něm hráči, kteří jsou protagonisty toho, o čem mluvíte.
Někteří z nich o tom tak nehovoří.
Kdybyste se mě na to neptal, také o tom nehovořím. Nemám rád tenhle čas budoucí. Lepší je říct: Byl jsem mistrem světa. Nemám rád, když někdo říká dopředu, jak někoho budeme válcovat, porážet.
Jste z vstupu do turnaje nervózní?
Nejsem, to přijde až později.
Nejste nervózní ani v souvislosti se zraněními Rosického a Galáska?
To by mi nepomohlo. Zatím si nepřipouštím, že nebudou hrát. V týmu jsou první alternativou. A druhá alternativa? Mohli jste poznat, že máme záložní hráče, kteří mohou v případě potřeby nastoupit.
Nevím. I z přáteláků před turnajem mi přišlo, že za takzvanou první sestavou jakoby přece jen byla výkonnostní mezera.
Kvalifikaci jsme taky hráli s mezerama a zvládli ji. Nejde jen o mezery, jsou tam i nedoléčení hráči. S tím se ale musíme vyrovnat, ideální stav to není.
Můj druhý postřeh z přáteláků je, že jste v nich sice nedostali gól, ale obrana nebyla vhledem k síle soupeřů dostatečně prověřena.
Příprava není jen o tomhle. Je to hra na velké hřiště, není to, jako když v tréninku hrajete červení - modří. Soupeř může být málo kvalitní, ale zato brání v devíti. A hrát před těžkými zápasy na turnaji další s mimořádnými soupeři by byla šílená hloupost.
A k té neprověřené obraně?
Tu nám prověří Američané a Italové. Ne žádná generálka.
Sám uznáváte, že určití hráči ještě nemají optimální formu. Jste přesvědčen, že ji za pár dnů naberou?
Určitě. Nemusí to být u všech hráčů, nemusí to být totální vrchol. Ale musíme se mu relativně co nejvíc přiblížit. Navíc máme problémy, třeba že hráč hraje v oddíle na jiném postu než u nás.
To může být slabina? Chce se vám vůbec o slabinách hovořit?
Nic bych nenazýval slabinou. Každé mužstvo má situace, které mohou být problematické. Jsou to spíš situační než trvalé věci. Každý se to snaží dát pryč, odstranit to.
Jak?
Ne vše se dá odstranit na tréninku. Je to hlavně otázka výběru hráčů. Špatný výběr těžko doženete tréninkem.
Ví o vašich slabinách americký trenér Arena? Prokoukl je?
Pan Arena se vyjádřil, že má Čechy a Italy zmapované, tak asi jo. Norsko ale také před baráží říkalo, že ví, jak na nás. A my postoupili. Já také vím o soupeři vše, ale není to o poznání, ale o realizaci. Je bezvadné vědět, co udělat a jak udělat, ale nejdůležitější je udělat to.
Bude vám vyhovovat styl, jakým se mistrovství světa bude hrát? Jinými slovy: jaký fotbal se podle vás bude na mistrovství světa hrát?
Od šampionátu před čtyřmi lety se absolutně nic nezměnilo.
Čili bude dominovat obranná hra, nepřející útočnému fotbalu?
Termín obranná hra není úplně na místě. Prostě se soupeři dává málo prostoru. Držíte ho svou hrou daleko od vlastní branky. Američané to mají totálně propracované napadáním, zdvojováním. Málokdy jsem viděl tak takticky připravené mužstvo. Není to jako před x lety, kdy jste měli na vše fůru času. Budou rozhodovat desetiny vteřiny.
Nezlobí vás tenhle defenzivní styl? Co vím, vaše filozofie fotbalu je jiná.
A to mám nařídit všem ostatním, aby tenhle způsob hry, který je progresivní, přestali hrát? K úspěchu ve fotbale vede spousta cest. Že je to něco špatného? Probůh, to ne.
Ptám se, zda je to podle vás špatně.
Ne, to ne. Hrajeme o hodně, nemůžeme si říct, že budeme hrát jen tak, jak se nám to líbí.
Připravujete na tento trend hráče?
Samozřejmě. Koukali jsme na Američany a ještě je budeme pozorovat aspoň pětkrát. Vidíme tak charakter týmu, ze kterého se můžeme poučit.
A naladíte tak tým na vítězství?
Tohle mužstvo jde vždy za vítězstvím. Půjde za ním i teď, ale pozor: bude tam soupeř se stejnými zbraněmi a velkou kvalitou. Nezvládnete třeba dvě situace a soupeř jednu. Občas rozhoduje i faktor X, ten je nejdůležitější.
Co je to faktor X?
To je právě ono. Fotbal je šíleně složitá dějová záležitost. Tomu říkám faktor X. A víte co? Faktor X se nevysvětluje. Pak už to není faktor X.
Chápu dobře, že faktor X je, dejme tomu, když vám rozhodčí odpíská ofsajd, který nebyl?
Správně. Nebo se vám míč odrazí z různých šancí.
Souhlasíte tedy s prezidentem Klausem, jenž vám před odletem vzkázal, že bude rozhodovat i štěstí?
Pro mě je to faktor X.
Nemrzí vás, že kvůli faktoru X mohou veškeré vaše tahy přijít vniveč?
Vůbec ne. Hlavní je, když je faktor X omezený na nejnižší možnou míru a přehrajete soupeře kvalitou.
Měl jste faktor X často na své straně?
To jsem nezkoumal. Fotbal se nedá změřit, není to hod koulí.
Může být faktor X konkrétně i to, že sudí zápasu s USA bude z Paraguaye a nevíte, jaký nasadí trend?
Pískání se do faktoru zahrnuje. Pro mě je ale důležité, že vím, s jakým trendem musí hrát naši hráči. Pravdou je, že faktor X hraje šíleně velkou roli. Vemte si, že ve vyrovnaném utkání přijde náhodný gól, ofsajd neofsajd, penalta nepenalta, faul nefaul. Fotbal má hrozně komlikované dějštví. Není to Rusalka.
Když odmyslíme faktor X, jsou i pro vás největším favoritem Brazilci?
Na to jsem vždy odpovídal oklikou, teď odpovím banálně jako všichni: Ano, Brazilci.
A nejlepší hráč Ronaldinho?
Ano.
Dá se ubránit?
Dá a rádi bychom měli problémy, jak bránit Ronaldinha. Uvítal bych to, protože by to znamenalo, že jsme postoupili ze skupiny. Ale ano, Ronaldinho je výjimečný hráč.
Přijde mi, že vnesl do fotbalu něco mimořádného.
Ale kolik Ronaldinhů je? Co ti ostatní? Jeden Ronaldinho nezachrání fotbal. Jsou v něm i jiné aspekty, od poctivého bránění po destrukci a maření hry soupeře. Naše liga je vynikající obrannou činností, takovou nemá žádná liga na světě, jenomže bohužel...
... Se na to špatně dívá, divák to neocení.
Divák si musí zkrátka navyknout dívat se na kouzla v obranné činnosti. To se nedá nic dělat. Mluvím samozřejmě s nadsázkou a humorem.
Ale jak vás tak poslouchám, vy Ronaldinha ubráníte!
Naše mužstvo nekopíruje hru české ligy, my se snažíme sázet i na tu druhou stránku. Jsme vysoko v žebříčku vstřelených branek a v útočném projevu. Naopak, jak víte, s obranou jsme byli někdy na štíru. I když posledních zhruba sedm zápasů je obranná činnost dobrá.
Čili tým se mezi zápasy s Itálií a případně Brazílií v osmifnále nepromění a nebude hrát stylem české ligy?
Absolutně ne.
I když by Brazílie byla výjimečný soupeř?
Také tam určitě máme něco z obranné činnosti, nemáme jen jednu alternativu. Rád bych si ji zkusil proti Brazílii, velice rád.
Ještě k Ronaldinhovi, i když už jsem s ním možná otravný...
... Klidně se na něj ptejte. Já ho ale v hlavě vůbec nemám, mám tam teď jiné hráče.
Mě pouze obecně zajímá, jak ho ubránit. Co třeba osobkou?
Osobní bránění vám rozbije hru. A když chcete rozbít hru, musí hrát celý tým destrukci. Pak bychomhráli úplně něco jiného, než máme zažité. Ani kvůli Ronaldinhovi to nemůžeme udělat, máme úplně jiný styl.
V jakém je tým stavu? Je pozitivní, že čtyři hráči - Galásek, Koller, Rosický a Sionko - změnili před turnajem kluby?
Myslím, že jo. Okolo jednoho dvou hráčů byl v souvislosti s přestupy velký rozruch, to nepřidá. Hráči se teď zklidní, ke všemu jdou do top klubů, což pro ně bude vhodnější.
Naopak zneklidněný může být Nedvěd ohledně problémů Juventusu s úplatky.
To ne. Pavlův výkon v zápase ohraničuje hřiště. Nic jiného než hřiště a výkon a fotbal.
Jankulovského s podobnými problémy také?
Nerad bych zodpovídal za hráče. My to uzavřeli. Pět minut jsme se o tom d hráči bavili a tečka.
Problémem ale určitě je absence Šmicra.
Vladimír Šmicer je muž výjimečných okamžiků. Pokud si vypracujeme šest nebezpečných příležitostí, z toho pět vyložených a čtyři úplně gólové a branku z toho nedáme, je to úplně nejstrašnější, co může být. Pak nemáte šanci uspět. Výjimečné okamžiky budou rozhodovat a nebude jich moc. A Vladimír Šmicer je pro tyhle výjimečné okamžiky fenomén. V tom je geniální.
Kolik takových hráčů výjimečného okamžiku v mužstvu máte?
Nechtěl bych to srovnávat. Každý má svou roli, od Rosického po Nedvěda. A možná je ta jejich role ještě důležitější.
Pane Brücknere, každý fanoušek nyní přesně ví, jaká je ta nejlepší sestava, každý má ten tendenci vám před turnajem radit. Vadí vám to?
Naprosto to patří k fotbalu. Kdyby se chlapi v hospodě nebo v úřadech nebavili o tomhle, byli by ochuzeni. Oni se nebaví jen koukáním, jak tenhle čičmunda někomu přihrál, nebo kolenem dorazil míč. Ty debaty vytváří pocit sounáležitosti. Někdo se vžije do role tak, že má stejné pocity jako hráči. A to je ono. To musí být.
