Před novináře nejprve usedl i devětatřicetiletý trenér Miller. "Věděl jsem, že Češi jsou prvotřídní tým, ničím mě nepřekvapili," poznamenal. "V prvním poločase se nám ještě dařila kombinační hra, drželi jsme se soupeřem krok. Ale když po přestávce za domácí nastoupili čerství hráči, těžko jsme mohli nějak účinně vzdorovat."
Za svou největší zkušenost z těžké porážky považuje jednak skutečnost, že jeho tým je schopen se měřit i s výbornými soupeři, a potom také fakt, že kvalitní tým dokáže jakéhokoli soupeřova zaváhání využít.
"Když jsme v prvním poločase nedělali chyby, byli jsme domácím docela důstojným soupeřem," řekl Miller. "Ale po přestávce nás Češi dostali pod tlak a pak už jsme se chyb nevyvarovali. A ty domácí potrestali skoro beze zbytku."
Nakonec Miller ocenil, kolik znamenitých individualit v českém národním mužstvu hraje.
"Přitom i ti nejlepší hráči odvádějí maximum práce ve prospěch celého týmu," pokračoval kanadský trenér. "Například Nedvěd. Je to opravdu světový hráč, přitom ale nehraje na sebe. Je úžasné, co toho na hřišti právě on dává všem spoluhráčům."
Po jemném Millerově upozornění, že se narodil v roce 1964 a nikoli o osm let dřív, jak je uvedeno v programu k zápasu, se sympatický kouč s českými novináři rozloučil.
Jeho místo na vyvýšeném pódiu zaujal o pětadvacet let starší Karel Brückner.
"Každý soupeř má své kvality. A dokud je při silách, soustředěně a vcelku úspěšně brání," řekl český kouč k prvnímu poločasu, který jeho svěřenci vyhráli pouze 1:0 gólem z penalty. "Chce to prostě trpělivost a tu jsme měli."
Ve druhých poločasech zápasů, které mívají jasného favorita, bývá podle Brücknera už všechno jinak. "Nakonec, to jste viděli sami. Po přestávce jsme velkou herní převahu vyjádřili i brankami."
Pokud by měl reprezentační trenér, který za sebou má devatenáct zápasů s národním mužstvem bez porážky, přece jen zmínit nějaké chyby, vrátil se k prvním pětačtyřiceti minutám.
"Hráli jsme hodně ofenzivně, chodili jsme dopředu v šesti lidech. Prosím. Ale když chodím v šesti dopředu, musím pak v šesti i bránit. Pokud tedy zrovna nejde o nějaký soupeřův bleskový brejk," řekl Brückner. "Tak v tom jsme měli trochu rezervy, protože Kanaďané nás v první půli občas pozlobili."
Jednotlivce Brückner nehodnotil. "Soukromé hodnocení si dělám u každého, ale až v klidu u videa," vysvětlil kouč. "Ale dnes bych stejně jednotlivé hráče nechválil, protože to byl opravdu výborný kolektivní výkon."
Zatímco Nedvědovo střídání v poločase plánované nebylo, s Poborského odchodem ze scény během utkání se počítalo.
"Nedvěd přijel na sraz s pošramoceným kolenem, zlobí ho chrupavka. Ale on sám si vůbec nedovede představit, že by nenastoupil. Až v poločase si o vystřídání řekl sám, aby si to koleno ještě nezhoršil," objasňoval trenér.
"Střídání Poborského ale dohodnuté bylo. Když už hrál ten devadesátý zápas za národní mužstvo, chtěli jsme, aby ze hřiště odešel s aplausem. V poločase by to nebylo ono. A že dal zrovna chvilku před vystřídáním gól, to jeho odchod ještě vyšperkovalo."
 Trenér Karel Brückner (vlevo) s asistentem Miroslavem Beránkem sledují zápas. |
