I když zajde slunce, zůstává v horkém Baku i přes 30 stupňů. Dusno, vlhko, potíte se jen při chůzi. A co potom při zápase, ve kterém je v sázce odměna 150 milionů korun. „Už při rozcvičce můžete ždímat triko. A po dvaceti minutách se čvachtáte v kopačkách a připadáte si, že stojíte v bazénu.“
Impulzivní fanoušci (téměř výhradně muži) rozesetí na tribunách národního stadionu Tofika Bachramova budou přežvykovat slunečnicová semínka do rytmu. Podle toho, jak je zrovna zajímavá hra.
Když se fotbalisté Karabachu přiblíží k plzeňské brance, uslyšíte živelné i toužebné výkřiky. „Lidé neznají chorály, ale reagují na jakoukoli drobnost. I když střela domácích letí do tramtárie, stejně uslyšíte náruživý potlesk,“ líčí Červenka.
Podle semínek, která zůstávají pod nohama na betonových schůdcích, poznáte, jaké grády zápas měl. Čím víc hromádek, tím větší napětí.
Také Červenka, aktuální asistent trenéra ve Zlíně, si vyzkoušel, jak fotbalový outsider z Ázerbájdžánu bojuje v předkole Ligy mistrů. S Interem Baku neuspěl.
Karabach založili před 65 lety ve městě Agdam, které sousedí s Arménií, čili je součástí divoké oblasti, v níž se válčí. Po nekonečně krvavém konfliktu zůstávají desítky tisíc hrobů. Ačkoli se válčící strany několikrát domluvily na příměří, od dubna zase létají bomby.
„Pro Ázerbájdžán je spor o Náhorní Karabach otázkou života a smrti,“ vypráví Červenka a vrací se do ledna 2011, kdy při poháru bývalých zemí SSSR narazil na soupeře z Jerevanu: „Přišlo za námi vedení a dost výrazně nám naznačilo, že pokud přes Arménce nepostoupíme do semifinále, bude zle. Možná by nás rozprášili. Naštěstí jsme vyhráli 4:0 a nakonec i celý turnaj.“ Jako výraz díků pak Červenku a jeho spoluhráče přijal v paláci sám prezident Ilhan Alijev.
V roce 2010 slavil Bronislav Červenka (vlevo) ázerbájdžánský titul.
Současný Karabach, který už dávno nehraje ve svém městě Agdam, nýbrž v metropoli Baku, může udělat své zemi podobnou službu. Musel by však postoupit do Ligy mistrů. „Neřekl bych, že je to úplně vyloučené. I Plzeň už poznala, že to nejsou ořezávátka,“ reaguje Červenka.
Tým, který vyhrál už třikrát v řadě ázerbájdžánskou ligu, si zakládá na perfektní obraně. Trenér Gurban Gurbanov, někdejší hvězda reprezentačního útoku, tu působí od léta 2008. Má dost peněz, aby udržel současná esa národního týmu a zaplatil solidní pomocníky z ciziny, například španělské záložníky Míchela a Quintanu nebo brazilské hračičky Almeidu a Reynalda.
„Být Plzní, nepodcením ani vteřinu. Karabach měl vždycky bojovné srdce,“ varuje Červenka.
