Sobě chce prodloužit kariéru o rok navíc oproti Mladé Boleslavi, kde měl smlouvu na další rok, kdežto Zbrojovka mu předložila kontrakt na dva roky.
K do je Lukáš Magera● Narodil se 17 . ledna 1983 v Opavě. |
Zbrojovce by rád pomohl k návratu do první ligy. „V mém věku (35 let) už člověk přemýšlí i o tom, jestli mu klub nabídne roční, nebo dvouletou smlouvu. Zájem Brna pro mne hodně znamenal,“ řekl Magera.
Je to pár dní, co si lidé ze Zbrojovky posteskli, že se útočník špatně hledá. Cítil jste se v letním období obletovaný?
Nějaké nabídky byly, ale spíš oťukávání. Nic takového, jako jsem měl s Brnem. Od prvního dne, co jsem mluvil s jeho manažerem panem Požárem, probíhalo všechno na vysoké úrovni. Za to mu chci moc poděkovat, protože má velký podíl na tom, že jsem se ve Zbrojovce objevil.
Jeho vytrvalost byla klíčová?
Rozhodující bylo to, že jsem měl ještě smlouvu v Mladé Boleslavi. Kdyby ta řekla, že mě nepustí, tak by byl veškerý zájem zbytečný. Zůstal bych v Boleslavi a dál se rval za ni. Takhle jsem v Brně a chci udělat všechno pro to, aby se vrátilo do ligy.
Jak takové vábení ze strany manažera probíhá?
Pan Požár se mi ozval po sezoně a ptal se na moji situaci v Mladé Boleslavi. V té chvíli jsem mu řekl, že jsem toho na jaře moc neodehrál a že mám ještě rok smlouvu. Chtěl vědět, jestli bych měl zájem jít do Zbrojovky a pomoct jí zpátky do ligy. Řekl jsem mu, že chuť do fotbalu mám velkou, že bych chtěl hrát zápasy zase od začátku a ať zjistí situaci, jaká je na boleslavské straně.
Reagovala vstřícně?
S panem Dufkem (prezidentem klubu) jsme měli velmi korektní vztah. Za těch šest let mi v kariéře pomohla Boleslav, ale i já jsem pro ni něco udělal.
Čili jste rozvázali smlouvu.
Domluvili jsme se na jejím ukončení. Měl jsem ji na jeden rok, teď mám v Brně o rok delší. Ještě si nejméně o jeden další rok prodloužím kariéru a chci, aby druhý z těch mých roků v Brně byl v první lize.
Prý vás boleslavský šéf Dufek očekává v budoucnu zpět, třeba v jiné než hráčské roli.
S manželkou žijeme v Nymburce, což je asi třicet kilometrů od Mladé Boleslavi. Před třemi lety se nám narodil syn, za měsíc k němu má přibýt dcera. Chceme se tam jednou vrátit. Třeba se ještě v Boleslavi objevím a budu tam dělat něco jiného než hrát fotbal, to uvidíme.
Letos to tak ještě nebylo postavené? Buď hraj jinde, nebo tady máš místo v kanceláři, svůj stůl, svoji židli a zapoj se do dění?
(zasměje se) Ne, ještě jsem chtěl hrát. I když mám pětatřicet let, tak mám pořád chuť hrát fotbal. V poslední době jsem ho, pravda, moc nehrával. Těším se na to, tedy doufám v to, že budu v Brně hrát víc než v Mladé Boleslavi a že Zbrojovce budu platnější.
V čem byl problém?
Za trenéra Uhrina byl útočníkem číslo jedna Golgol Mebrahtu. Potom přišel trenér Weber a vybral si typologicky podobného hráče jako já, mnohem silnějšího Nikolaje Komličenka. Ten dostával víc prostoru než já. Trenér mi řekl, že pokud zůstanu, že bude rád, že by i chtěl, abych zůstal, ale pokud se domluvím s Brnem, že mi bránit nebude, za což mu taky děkuji. Řekl, že než abych vysedával na lavičce, ať mě klub pustí, což se stalo.
Bylo pro vás složité odejít z regionu, kde se vám líbí, a z první ligy, kde jste hrál prakticky celou kariéru?
V mém věku je přemýšlení trochu jiné. Řeknete si, že je to první a druhá liga, ale člověk myslí i na to, jestli mu klub nabídne jednoletou, nebo dvouletou smlouvu. Když jsem viděl, že Brno je ochotné mi tu smlouvu dát na dva roky, a chce, abych byl prospěšný, tak to pro mě hodně znamenalo. Bylo vidět, že o mě hodně stojí. Začal jsem nad tím přemýšlet.
Řeknete sice, že Brno je ve druhé lize, ale vždyť vy jste ho tam s Mladou Boleslaví pořádně postrčili. Na jaře jste Zbrojovku u ní doma porazili 3:0 a nalomili jste ji tak, že to skončilo až sestupem.
No... to spíš byli kluci, já moc nehrál. (s úsměvem)
Ovšem zápas se vám jako týmu vyvedl.
Jo, pro Brno to bylo po remíze na Spartě. Tam se jim to podařilo. Pak jsme přijeli my a vyhráli jsme 3:0.
Vnímal jste tehdy, že je Brno „načnuté“?
Každý viděl, že spodek tabulky se pořád točil, a bylo to o tom, jestli se někomu podaří vystřelit nahoru. Vždyť i my (Mladá Boleslav) jsme do posledních dvou nebo tří kol hráli s tím, že můžeme sestoupit. Tabulka byla strašně vyrovnaná. Nikdo nechtěl udělat větší chybu. Bojovalo se o to, kdo se udrží.
Nadhodil před vámi někdo v šatně Brna, že jste mu do druhé ligy pomohli?
Ne, zatím jsem tady jen na dva tréninky. K takovému hovoru nedošlo a já se k tomu určitě nebudu vracet, nebudu nikoho popichovat. Sezona je za námi. Není důvod to otevírat.
Působí to na vás v Brně tak, že jste se dostal do druhé ligy?
Zatím nic takového nepociťuji. Šest let jsem byl v Mladé Boleslavi, kde jsou tréninkové podmínky na první ligu nadstandardní. No a v Brně to máme 50 až 100 metrů od šatny na dvě tréninkové plochy, 50 metrů to máme do posilovny a na regeneraci. Šatna je pěkná. Nic takového, že bych se cítil jako ve druhé lize, tady není.
Zajímavě se v Brně střídáte coby opavští rodáci. Před pár dny tam byl na testech Tomáš Mičola, teď vy. A to ještě Mičola mluvil o tom, jak se zná s Pavlem Zavadilem, bývalým hráčem Zbrojovky.
S Pavlem jsem hrál za Baník, s Tomášem taky. Psali jsme si s Tomášem, že bychom se v Brně mohli sejít oba, bohužel měl nějaké zdravotní problémy a nezůstal. Snad se dá brzo dohromady.
Zajdete si v Brně ve volnu na opavské zápasy první ligy?
Kontroloval jsem, jestli by v Brně proti Opavě nehrála Mladá Boleslav, že bych se šel podívat, ale bohužel to nevychází. Na nějaké zápasy se možná podívat půjdu, uvidím, jak to bude s časem a rodinou. Za měsíc čekáme dítě, čeká nás toho hodně.
