„Člověk potom spadne na hubu, probudí se a zjistí, že ten vlak jede strašně rychle,“ dodává Přerovský, který v nejvyšší soutěži nasbíral 30 startů.
Donedávna nadějný blonďák od podzimu 2015 kopal v rodném Vyškově třetí ligu. „Musel jsem i do práce a člověk si řekne, jestli není větší pohoda mít dopoledne trénink a odpoledne odpočívat nebo se chystat na další den,“ přemítá Přerovský. „Člověk dospívá. Začíná si i vážit zdraví a šancí.“
Ta – vrátit se mezi profesionály – skutečně přišla. Po povedené štaci v MSFL se ozval druholigový Sokolov, poté i Znojmo. „Byl to jen osobní bonus, ve Vyškově vše fungovalo,“ vychvaluje ofenzivní hráč.
Jenže návrat do velkého fotbalu se musí odložit. Přerovský si počátkem února v přípravném utkání Znojma proti polským Gliwicím přetrhl achilovku. „Díval jsem se nahoru na míč, zpracovával jsem si ho prsama a zničehonic rána jako prase,“ líčí. „Jen to křuplo.“
Jaký to pech! Přerovského test do té doby vypadal hodně nadějně, trenéra Kučeru zaujal. Zatímco Znojmo dnes čeká předposlední generálka před startem druhé ligy s Vlašimí, vyškovský rodák má po operaci a čeká ho několikaměsíční pauza.
Jeho restart nevyšel.
Protentokrát. „Ptal se mě kamarád, jestli mám chuť do fotbalu, a já mu odpověděl, že nevím. Ale přemýšlel jsem nad tím a zjistil jsem, že bez fotbalu bych nedokázal být,“ říká Přerovský, který nezatracuje ani ligový comeback.
„Nevím, jaké to bude, až se vrátím. Ale troufnu si říct, že kdybych rok odehrál ve druhé lize, cítil bych se daleko líp. Zjišťoval jsem, že se to vrací do kolejí, v jakých to bylo. Je to hodně o hlavě, měl jsem ji úplně čistou a nic mě nebrzdilo jako dřív.“
