"Bylo vidět, jak pečlivě se Belgičané na tenhle zápas připravili, a jak se v každém okamžiku stoprocentně koncentrovali na hru. Myslel jsem, že se spíš soustředí na důslednou defenzívu, jenže oni předvedli nádherný útočný fotbal, hráli prostě i proti věhlasnému soupeři na vítězství.
Samozřejmě bránili ve více lidech než obvykle, ale využívali přitom každou příležitost k nebezpečným protiútokům. A za pozornost stojí, jak si t těch brejků dokázali vytvářet brankové šance. Brazilský dólman jistě nečekal, že si takhle zachytá. A doteď vlastně nevím, proč Blegičanům nebyl uznán podle mě naprosto regulérní gól.
Samozřejmě, že i Brazilci něco ukázali, ta se musí nechat. Nekteré individuální akce Rivalda, Ronalda a dalších byly opravdu krásné, ale jak už jsem říkal, jejich hru jsem si představoval přece jen jinak. Jako jeden z kandidátů na zlaté medaile si takové mužstvo musí počínat mnohem důrazněji a suverénněji jak v obraně, tak ve středu pole.
Řekl bych, že největší slabinou Brazílie je nevyváženost mezi obrannou a útočnou fází. Zatímco v ofenzivě je velice silní, tak brazilská obrana dostala gól od Turků, dva od Kostariky a další góly klidně mohla dostat i od Belgie. A to mužstvu renomé pochopitelně nezvedá.
Docela bych Brazilce chtěl vidět, jak by zareagovali, kdyby rozhodčí ten belgický gól uznal. Podle mě byli Belgičané tak rozjetí, že by to s favoritem špatně dopadlo. A co by se asi stalo, kdyby Rivaldovu střelu netečoval Simons?
Kdepak, tvrdím, že Brazilci si tentokrát vítězství nezasloužili. Podle mě to byl typický remízový zápas. A jsem moc zvědavý, jak si tihle hraví Jihoameričané poradí s odhodlanými a tvrdými Angličany. Každopádně je čeká obrovská lopota."
17. června 2002 17:55
