Koubek přišel do Rennes ze Sparty na konci srpna, v novém dresu zatím odchytal čtyři zápasy.
„Zvykl jsem si na to, jak to tam každý den chodí. Trošku i na jiný jazyk, i když asi bude trvat delší dobu, než budu trochu víc komunikativní. Je to výzva. Věřím, že třeba za měsíc o tom znovu budu mluvit trošku jinak,“ říká o francouzském angažmá pětadvacetiletý odchovanec hradeckého fotbalu.
Co je kromě jazyka jiné?
Liga je těžší a rychlejší než česká. A trenér mě nabádá, abych hrál vysoko za obranou, mnohdy jsem na můj vkus až moc vysoko. Ale je to světový trend a trenér požaduje, abych byl jako libero. Je to dané i tím vysokým tempem, aby byly obrany vysunuté. Rád bych si na tempo a všechny věci kolem toho zvykl.
Jak komunikujete se spoluhráči, když ve francouzštině máte ještě rezervy?
Pokyny na hřišti už znám, takže se spoluhráči komunikuji normálně, jak jsem zvyklý. Mimo zápas si moc nepokecám. Angličtina tam není moc populární, ač samozřejmě někteří mluví anglicky, takže s těmi jsem si blíž. Věřím, že časem si budu povídat i ve francouzštině.
Po prvním duelu za Rennes jste byl v sestavě kola, pomohl vám úspěšný vstup?
Ukázal jsem spoluhráčům, že nejsem žádné vořezávátko. Teď už není čas na to mluvit o mně, ale o výsledcích, potřebujeme vyhrávat a získávat body, což se nám moc nedaří. Přesto můj osobní vstup do francouzské ligy hodnotím spíš pozitivně. Jsem navíc spokojenější, že ve Francii můžu být s rodinou. Pomohlo mi to, nejsem rád zavřený na hotelu.
Brankář Tomáš Koubek (vlevo) a Viktor Kolář, hráčův agent ze společnosti Sport Invest, po přestupu do Stade Rennes.
Jaký je fotbalový život ve Francii?
Je tam spousta specifických věcí, třeba létáme na některé zápasy. Přípravy před zápasem jsou celkově jiné. Všechny duely kola jsou v televizi, humbuk kolem toho je velký. A návštěvnost obrovská.
Sledujete ještě Spartu? Co říkáte na její výsledky?
Za ten měsíc, kdy jsem na srazu mluvil naposledy, se toho moc nezměnilo. Sparta ztrácí, což pro takový klub dobré není. Myslím, že už bych neměl mluvit o tom, jak se dívám na Spartu. Vzpomínám na ni rád, vybavuji si hezké zážitky a budu jí držet palce.
Jste s bývalými spoluhráči v kontaktu?
S některými ano, ale ne vždy se bavíme jen o fotbale. Viděl jsem i některé zápasy, třeba ten domácí s Teplicemi. Spartě se povedl jak po herní, tak po výsledkové stránce, ale teď bohužel zase remizovala na Dukle.
V kvalifikaci už nemůžete postoupit na mistrovství světa, převládá na srazu zklamání?
Je velké, protože jsme chtěli do posledních zápasů hrát o mistrovství světa, ale takhle to vyplynulo. Bohužel jsme nezvládli utkání v Severním Irsku, ale řekl bych, že ty první duely, které jsme před rokem hráli doma se Severním Irskem a Ázerbájdžánem, napověděly víc než ten poslední. K tomu se sice všichni upínali, byla to poslední naděje na baráž, ale skupina se už předtím vyvíjela špatně. Teď šance není, ale pro náš mladý tým jsou to zkušenosti.
Kouč Jarolím naznačil, že vy a další gólman Jiří Pavlenka byste si zasloužili šanci. Zachytáte si?
To asi není otázka pro mě, budete se muset zeptat trenéra. Přijel jsem připravený, otrkaný ze čtyř zápasů francouzské ligy, jestli nastoupím, to uvidíme ve čtvrtek. Žádné náznaky zatím nebyly.
