O MACHROVÁNÍ
"Byl jsem rychle nahoře a zatočila se mi z toho hlava. Hrál jsem si na mistra světa, choval jsem se přezíravě a nadřazeně ke starším spoluhráčům, nedal jsem si říct. V Olomouci mě pak pomalu, ale jistě všichni přestali mít rádi. Vím, že pozdní lítost není žádná lítost. Ale vážně, teď už bych se opravdu choval jinak. Člověk stárne a moudří."
O NESHODÁCH
"Jak říkám, hodně jsem si toho nadrobil sám. To uznávám. Ale dost si toho přidal i klubový ředitel Kubíček v Olomouci. Vymáchal mě v novinách, že vytloukám bary a sabotuju zápasy. Nebyla to pravda. Jistě, jako každý mladý kluk jsem občas někam zašel, ale vytloukání barů vypadá jinak."
O ZRANĚNÍ
"Loni v srpnu pár hodin před pohárem doma s moldavským Tiraspolem mi šíleně křuplo v zádech. Do branky jsem nemohl, jenže v Olomouci z toho udělali, že jsem se podělal. Tamní doktoři mi dokola říkali, že je to namožený sval. Ale až v prosinci, když mi můj manažer domluvil vyšetření u pražského specialisty, jsem se dozvěděl, že je to vyhřezlá ploténka."
O ODCHODU
"Letos na jaře, když zranění konečně dalo jakžtakž pokoj, jsem v Olomouci asi pětkrát chytal za béčko a dvakrát seděl na lavičce áčka. Špatná pověst se táhla se mnou a já si v klubu začal připadal jako šašek. Potřeboval jsem změnit prostředí, chtěl jsem vypadnout za každou cenu. To, že mi trenér Bokša dal v sedmnácti šanci chytat ligu, vidím dneska jako jediný klad, že jsem byl v Olomouci.
O ZMIZENÍ ZE SCÉNY
"Možná to jako zmizení vypadá, ale já už čtvrtý měsíc makám ve Slavii a snažím se dostat do někdejší formy. V létě jsem už byl jednou nohou v Ostravě, ale pak se najednou ozvala Slavia. Neváhal jsem ani minutu. Praha je Praha, člověk je tam víc na očích a Slavia je zase Slavia, spolu se Spartou naše největší a nejslavnější kluby."
O NOVÉ KONKURENCI
"Že je ve Slavii jasnou jedničkou Černý? To mě netrápilo. Už proto, že jsem nebyl v situaci, kdy přicházím jako první gólman. Pořád chodím třikrát týdně na rehabilitaci se zády a chytám v béčku. Měl jsem jedinou podmínku, abych mohl trénovat s áčkem. To mi Slavia splnila a já jsem rád, že se můžu učit od Radka Černého. Stejně tak od výborného trenéra brankářů Zlámala."
O BUDOUCNOSTI
"Zatím jsem ve Slavii na ročním hostování. S tím, že když se mnou budou spokojeni, budu moci zůstat. A to bych moc rád. Je mi jasné, že věčně nemůžu brát peníze jen za trénování. Naučil jsem se být trpělivý. Radka možná v létě pustí ven, a když na to budu mít, přijde moje druhá životní šance."
O MOTIVACI
"Zatím tou největší pro mě byly olympijské hry. Tenhle vrchol mi ale kvůli zranění utekl. Teď mám obrovský motiv chytat jednou za Slavii."
O SOUKROMÍ
"V Praze mám práci, a tak většinu času trávím v pronajatém bytě. Jak je jen trochu víc volna, uháním za rodiči do Prostějova. Jsem rodinný typ, vážnou známost nemám a doma u mámy a táty je mi nejlíp, tam si nejvíc odpočinu."
