Brankář nesmí být měkkota

Praha - Na zájezdu v Peru mu soupeř vrazil hlavou do tváře a zlomil mu lícní kost. Už je to skoro čtyřicet let. Pár dní měl Ivo Viktor výraznou prohlubeň pod okem, než ho v Praze operovali. Při poháru s Anderlechtem Brusel se mu zase po zádech "prošel" útočník Van Himst. "Měl jsem jeho špunty vyryté po celém těle, i na obličeji," vzpomíná legendární český gólman.

Stejně se otřepal a znovu si stoupnul mezi tyče. Kdyby se bál, mohl zahodit rukavice a sednout si doma na gauč. "Když ztratíte odvahu, jste nula. Brankáři nesmějí být měkkoty."

Také reprezentační jednička Petr Čech se bude sbírat z těžkého zranění. Pokud při léčení zlomené lebeční kosti nenastanou komplikace, mohl by být do dvou tří měsíců zpátky. Ale nebude se bát?

Kdo ví, jaké následky může mít u gólmana ošklivý úraz hlavy.

"Když mi tenkrát kosti srostly, určitý psychický blok jsem měl, to se ví. Ale pak na to člověk musí zapomenout. Musí trénovat a chytat, jen tak strach vyžene z hlavy," říká Viktor.

O skokanech na lyžích se traduje, že po pádu z můstku musí co nejdříve zpátky na nájezdovou věž, aby překonali začínající strach. Něco podobného čeká i Čecha. "Jakmile mu doktoři řeknou, že je zdravý, musí honem zpátky do branky," nabádá Viktor.

"Kdyby se bál padnout útočníkovi pod nohy, už nikdy nebude tak dobrý. Nejde chytat opatrně," dodává teplický gólman Tomáš Poštulka.

Být brankářem je řehole. Gólmani bývají nejodřenější, často schytají nejvíc ran, odmalička vyrůstají s bolestí. Jen si zkuste vletět do mlýnice hráčů a vyboxovat letící míč. Anebo se sklouznout po boku na tvrdém mlatu. V roce 1972 zemřel hradecký brankář Václav Oplt při druholigovém utkání v Martinu po srážce s protihráčem.

Krutá zranění brankářů

John Thomson (září 1931)
Brankář Celtiku zemřel na frakturu lebky po srážce s kolenem Sama Englishe z Rangers.

Bert Trautmann (květen 1956)
Gólman Manchesteru City odchytal závěr zápasu s Birminghamem City se zlomeným krkem.

Václav Oplt (jaro 1972)
Brankář Hradce Králové narazil hrudníkem do kolen soupeře. Zastavilo se mu srdce. Lékaři je v nemocnici sice rozpumpovali, ale pozdě. Oplt už se neprobral.

Andreas Reinke (únor 2006)
Zlomil si nos, utrpěl frakturu lebky a mozkové trauma. Před operací byl požádán, aby sepsal závěť. V dubnu se opět postavil do branky.

Shay Given (září 2006)
Irský gólman Newcastle United měl před pár týdny po srážce s protihráčem Harewoodem z West Hamu perforované střevo. Mohl vykrvácet.

"Na mokrém terénu mu šel pod nohy a hrudníkem najel na kolena. Zásah na srdeční krajinu, zástava srdce. Ještě možná půl minuty se hrálo, než dal rozhodčí pokyn k ošetření. Oplt se v křeči zvednul, pak upadl na znak. Až v nemocnici mu srdce znovu rozpumpovali, ale už mu odumřel mozek i další životní funkce. Neprobral se," vzpomíná František Cerman, někdejší Opltův spoluhráč.

Při poradách před výkopem často trenéři zdůrazňují: "Choďte tvrdě do jejich brankáře! Vystrašte ho, ať se bojí!" I proto brněnský gólman Martin Lejsal žádá: "Rozhodčí by nás měli víc chránit."

Ale jak? Sudí nemůže zapískat náznak faulu, musí čekat až na akci, že se to stane. "Prostě jdete po míči a můžete jen doufat, že vám útočník neukopne hlavu. Od takových momentů není úniku ani ochrany. Je to jistý druh sportovní války," říká teplický Poštulka.

Trenér Chelsea José Mourinho po sobotě žádá, aby byl útočník Stephen Hunt přísně potrestán. Je si jistý, že Čecha kopnul úmyslně. Žádný trest však gólmany neochrání.

Ale pozor, ani brankáři nemají svatozář. I slavný Viktor to zná: "Někdy brankář zbytečně drsně vletí do souboje a může útočníkovi přerazit nohu. Chtělo by to víc ohleduplnosti. Z obou stran."

Podívejte se na video ze serveru YouTube.com: