Ondřej Kolář po hodině vyběhl proti střídajícímu Roofemu, který pravou nohu vykopl vysoko nad ramena. Sice s ní odehrál míč, ale následně podrážkou zasáhl slávistického brankáře do obličeje.
„Když jsem to pak viděl, bylo to hrůzostrašný, katastrofa,“ řekl slávistický kouč Jindřich Trpišovský v rozhovoru pro Českou televizi.
„Od začátku po Ondrovi šli, snažili se ho rozhodit. Dva zákroky na něj byly už v první půli, třetím se jim ho povedlo vyřadit.“
Kolář nehybně ležel na zádech, z hlavy mu crčela krev. Spoluhráči divokými gesty přivolávali lékaře, hrubián Kemar Roofe se omlouval, že nefauloval schválně. „Nechtěl jsem.“ A mířil do kabin po červené kartě.
Bolelo to, kopali nás dost. Ale jsme nadšení, řekl Bořil po postupu |
Když k lavičce směřovala gesta o nutném střídání, zvedl se osmnáctiletý Matyáš Vágner. „Za áčko jsem chytal jen poločas v přáteláku loni v létě,“ prozradil.
Do Slavie přišel až v mladším dorostu z Tempa, malého pražského klubu. Navlékl si rukavice, přitom poslouchal rady trenéra brankářů Štěpána Koláře, rychle se rozcvičil, třikrát čtyřikrát mu hodili míč, aby si ho osahal.
„Nohy se mi klepaly. Ale jak jsem šel na hřiště, už to bylo v pohodě. Věděl jsem, že chytat umím. Že když budu v klidu, tak to zvládnu.“
Koláře přendali na nosítka, které ze hřiště odváželo speciální vozítko. Nevypadalo to dobře. Když mířili do útrob stadionu, domácí trenér Steven Gerrard přišel k nosítkům a Koláře povzbudil.
Ještě do konce zápasu se gólman objevil na lavičce mezi ostatními. Zašitý, zalepený, s bolestmi hlavy, podezřením na otřes mozku, málem omdlévající.
„Jestli to dopadne, jak to vypadá, bude to zlatý,“ říkal Trpišovský.
„Nejdůležitější je, aby byl Ondra v pořádku,“ vyťukal na svůj twitter slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.
Ondro, hlavne at jsi v poradku prosim, to je dnes nejdulezitejsi! https://t.co/5OFRQ1l7RO
Na hřišti se dál bojovalo. Slavia od 14. minuty vedla 1:0 a v tvrdém utkání směřovala k postupu mezi nejlepších osm.
I když Rangers šli do deseti, s odchodem Koláře a nástupem neznámého gólmana, který v dospělém fotbale ještě soutěžní zápas nechytal, cítili šanci.
„Střílejte, střílejte ze všech pozic,“ zněly pokyny od lavičky skotského týmu.
„Samozřejmě, střídat gólmany nebylo nic příjemného. Věděli jsme, že tam jde brankář bez zkušeností. Pro mě je to hrdina zápasu, jak to zvládl a s jakým klidem,“ zdůraznil Trpišovský.
 |
Vágner dostal přednost před veteránem Přemyslem Kovářem, který cestoval až jako brankář číslo tři. Týmová dvojka Jan Stejskal kvůli zdravotním potížím zůstal doma.
„Věděl jsem, že do zápasu na Rangers půjdu jako dvojka,“ líčil Vágner.
S áčkem se připravuje od podzimu, se spoluhráči se zná. „Kluci říkali, ať jsem v klidu. Ať dělám, co umím.“
Nejdřív levačkou poslal míč za polovinu hřiště, pak musel vyběhnout na hranici vápna, poté stáhl centr. Střela Pattersona letěla nad.
„Prvním zákrokem jsem se uklidnil. To už jsem věděl, že to zvládnu,“ řekl.
Když vypršelo sedmiminutové nastavení, radoval se z postupu.
„Splněný sen, že jsem u toho mohl být. A taky motivace do další práce, aby takových zápasů bylo víc.“
