Ještě před dvěma lety chytal druhou ligu za Varnsdorf a myšlenky na zahraniční angažmá pro něj byly jen vzdálenou fikcí. Teď se Kovářovi splnil sen, kvůli kterému odmítl i nabízené angažmá v Jablonci.
Jak to, že pořád trénujete s Libercem?
Mám platnou smlouvu do 30. června a domluvili jsme se, že ji dodržím. V pátek se ale musíme dohodnout na oboustranném ukončení, protože Hapoel Haifa 1. července začíná přípravu, tak abych tam dva dny předtím odletěl. Jsem rád, že jsem s kluky z Liberce ještě mohl potrénovat, aspoň tam přijdu rozcvičený.
Jste připravený na obrovská letní vedra? Je to přece jen Blízký východ.
Už si chystám opalovací krém a plavky... Ale vážně. Jsem rád, že mi tohle angažmá vyšlo. S rodinou jsme si říkali pro a proti, měl jsem nabídky i z jiných týmů. Největší plus Haify bylo asi nakonec to, že manželka tam má velmi dobrou kamarádku, se kterou kdysi žila v Anglii. Takže nám už shání bydlení, školky pro děti a podobně.
Takže tam už stěhujete celou rodinu?
Na začátku přípravy odlétám s týmem na soustředění do Bělehradu, v první fázi to musím zvládnout sám. A koncem srpna přiletí rodina za mnou.
Jak se váš přestup do Izraele vlastně rodil? Vzduchem v souvislosti s vámi létaly různé destinace.
Už jsem byl pomalu domluvený v Jablonci, ale den před „dedlajnem“ přišly zahraniční nabídky: kromě Izraele ještě z Polska a ze Šerifu Tiraspol. Na jednu stranu mě mrzelo, že jsem Jablonec musel nakonec odmítnout, ale příště by se mi už taková možnost nemusela naskytnout. Zavolal jsem trenéru Šilhavému a on řekl: „V klidu, to je život.“ Netajil jsem se tím, že bych chtěl zkusit zahrát si v cizině a nakonec z toho vyšel Izrael. I když to pro někoho může být překvapení.
Nezvažoval jste i bezpečnostní situaci v Izraeli?
Toho jsem se bál nejvíc kvůli rodině. Hodně mi ale pomohli kluci, co tam hráli. Nejvíc asi slovenský gólman Martin Peško, který v Izraeli působil šest let. Od manželčiny kamarádky jsme navíc měli z první ruky, jak se žije v Haifě. Kdyby hrozilo nějaké nebezpečí, rodinu bych tam rozhodně nebral.
Jaké máte povědomí o fotbalu v Izraeli?
Myslím, že to bude kvalitou něco podobného jako naše liga. Je tam navíc spousta zahraničních hráčů. Překvapilo mě, že tam hráli třeba i reprezentanti Belgie. Uvidím sám během prvního měsíce, jak dopadne měření sil s týmy z Evropy. Plusem Izraele jsou určitě krásné stadiony, kam chodí spousta lidí. V Haifě teď stojí nový stadion pro 30 tisíc diváků, který se bude v srpnu otevírat. Budeme tam hrát společně s Maccabi Haifa.
Máte vyhlídky na post jedničky?
Jsem skoro v každodenním kontaktu s trenérem gólmanů. Zařizuje mi všechno od rukavic přes kopačky až po bydlení. Jeho zájem mě překvapil. Říkal, že viděl dvacet mých zápasů. Z Haify odešel chorvatský gólman, který tam doteď dělal jedničku, a jsou tam dva mladí kluci z Izraele. Nikdo samozřejmě nemá nic předplaceného, ale udělám všechno proto, abych tam chytal.
Je to pro vás splněný sen o zahraničním angažmá?
Nebudu zastírat, že si člověk jde vydělat nějakou korunu. Když je to navíc u moře a na hezkém místě, je to plus. Zatím mám smlouvu na rok. Uvidíme, co bude dál.
